Věra Čáslavská je nově čestnou občankou Prahy 8

Čáslavská se narodila a vyrůstala v Karlíně

Praha 8 uděluje čestná občanství každoročně. Mezi předchozími oceněnými jsou například divadelník a zakladatel divadla Archa Ondřej Hrab, František Suchý, který se za druhé světové války zasloužil o dokumentaci osudů řady českých vlastenců popravených nacisty, nebo boxer Rostislav Osička.

Sedminásobná olympijská vítězka ve sportovní gymnastice Věra Čáslavská zanechala stopu v historii také tím, že se nebála postavit se komunistickému režimu. V roce 1968 totiž stejně jako například manželé Zátopkovi podepsala manifest Dva tisíce slov.

Udělení Čáslavské čestné občanství in memoriam odsouhlasili zastupitelé jednohlasně. „Narodila se a vyrůstala v Karlíně. S Karlínem se pojí i její sportovní začátky. Letos si navíc připomínáme 80 let od jejího narození. Při této příležitosti jsme také na jejím rodném domě v Sokolovské ulici v Karlíně odhalili pamětní desku a myslím si, že ocenění čestný občan městské části si jednoznačně zaslouží,“ vysvětlil v tiskové zprávě starosta Prahy 8 Ondřej Gros (ODS).

Čáslavská je už od roku 2017 čestnou občankou Prahy 6, její jméno nese i základní škola na Petřinách. Pamětní deska byla na fasádě jejího rodného domu v Sokolovské ulici slavnostně odhalena letos na začátku května. 

Pedagožka, spisovatel a filozof

Mezi novými čestnými občany městské části je také Eva Foglová, dlouholetá pedagožka, cvičitelka a organizátorka v Sokole Libeň. Ve svých hodinách propagovala moderní gymnastiku, džezgymnastiku a jógu, jejími kurzy prošly za desítky let svěřenkyně všech generací.

Jaroslav Čvančara, který čestné občanství také získal, je český spisovatel, publicista, pedagog, badatel a hudebník. „Jde o badatele, který se věnuje problematice atentátu na Heydricha a souvisejícím otázkám atentátu na Reinharda Heydricha a souvisejícím otázkám (český protinacistický odboj, heydrichiáda, vyhlazení Lidic, operace Anthropoid a podobně), o kterém vydal již tři publikace,“ uvedl tiskový mluvčí Prahy 8 Martin Šalek ve zprávě pro novináře. V současné době působí Čvančara jako badatel v Ústavu pro studium totalitních režimů, kde se věnuje zkoumání československého domácího a zahraničního odboje.

Čtvrtým oceněným se stal filozof, historik a literární vědec Josef Zumr. Krátce po studiích nastoupil do Československé akademii věd, kde se zabýval filozofií. Za normalizace byl propuštěn a živil se překladem, po sametové revoluci se vrátil zpátky. Je členem mezinárodního sdružení filozofů, přispívá do řady časopisů. Zabývá se vývojem revolučního demokratismu 19. století a také estetikou.