Pálení čarodějnic v Praze bylo klidné. Hasiči nezaznamenali ani jeden výjezd
Pražští hasiči během sobotního večera a noci na dnešek nezasahovali kvůli pálení čarodějnic ani v jednom případě. Informovali o tom na twitteru. Oslavy spojené s poslední dubnovou nocí tak byly v metropoli ještě klidnější než loni a předloni, kdy platila omezení proti šíření koronaviru. Loni pražští hasiči vyjeli ke dvěma případům, které s tradicí filipojakubské noci souvisely, a o rok dříve k jednomu. K letošním oslavám uvedli, že "během večera a noci kvůli čarodějnicím nemuseli zasahovat ani jednou".
Poslední dubnová noc patří čarodějnicím a těm, kteří pálením symbolických ohňů vítají jaro. Tento zvyk, který původně měl sociální, náboženský a ochranný význam, je v současné době společenskou zábavou. Podle hasičů ale vinou nedbalosti a nepozornosti každoročně končí zbytečnými požáry a popáleninami. Před konáním těchto oslav proto hasiči každoročně nabádají k opatrnosti a dodržování bezpečnosti.
Největší roli v počtu požárů při oslavách čarodějnic hraje počasí. Pokud je před 30. dubnem dlouho sucho a teplo, požár se vznítí snáz, než když je půda prosáklá vodou. Nebezpečný je také silný vítr, který žhavé uhlíky rozfouká po okolí a snadno tak chytne třeba suchá tráva.
Podle dávné tradice se svatojakubské noci připisuje magická moc. Svátek se původně slavil zřejmě o úplňku, který byl nejblíže dnu přesně mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech zapalovaly ohně. Do dnešní doby se většinou uchovalo jen rozdělávání ohňů, při kterých se hoduje či zpívá, případně tančí a skáče přes zapálenou vatru. Někde se navíc pálí figurína čarodějnice či košťata. Na stejné datum připadá keltský svátek jara Beltine, v severní Evropě se poslední dubnová noc nazývá Valpuržina.
