Festival Dvořákova Praha zrušil vystoupení ruského dirigenta Valerije Gergijeva, který podporoval Putinův režim
Festival Dvořákova Praha zrušil vystoupení ruského dirigenta Valerije Gergijeva. Důvodem je jeho podpora současné ruské zahraniční politiky a prezidenta Vladimira Putina. Gergijev měl s Mnichovskými filharmoniky a violoncellistou Trulsem Mørkem vystoupit v Praze 9. září. Sdělila to mluvčí festivalu Markéta Voráčová.
„Dění na Ukrajině nemůžeme ignorovat“
„Momentální dění na Ukrajině nemůžeme ignorovat a nechat bez reakce a projevu solidarity nejen vůči nevinným obětem nastupující války. Za festival jednáme jasně a rušíme vystoupení dirigenta Valerije Gergijeva, a to vzhledem k jeho historicky doložitelné podpoře agresivní ruské zahraniční politiky a samotného prezidenta Putina. Situace se týká nás všech, kteří žijeme pro demokracii, byť bychom politiku od umění raději chtěli oddělovat," uvedl ředitel pořádající Akademie klasické hudby Robert Kolář.
Obsazení nového dirigenta hostujícího orchestru na koncertu 9. září je v současnosti v jednání, jeho jméno oznámí pořadatelé v nejbližším možném termínu. Vstupenky na tento večer nabízí Dvořákova Praha v předprodeji již od listopadu loňského roku, případným zájemcům o vrácení vstupného vzhledem ke změně účinkujícího vyjdou pořadatelé vstříc.
Gergijev má problémy i jinde v zahraničí
Gergijev má problémy i jinde v zahraničí. Milánský starosta Giuseppe Sala a šéf operního domu La Scala Dominique Meyer ho ve čtvrtek 24. února vyzvali, aby se přihlásil k míru. Starosta a šéf divadla tak učinili vzhledem k četným prohlášením dirigenta na podporu Putina. „Pokud to neudělá, tak budeme nuceni oželet spolupráci," uvedl Sala. Gergijev má v operním divadle dirigovat v první polovině března operu Petra Iljiče Čajkovského Piková dáma.
Kritice za spolupráci s ruským dirigentem čelí i Vídeňští filharmonici. Ti dnes začínají v New Yorku své americké turné, na kterém je bude dirigovat právě Gergijev. Kritiku ale odmítl člen vedení orchestru Daniel Froschauer. „Kultura se nesmí stát místem politických střetů," uvedl Froschauer, podle kterého by hudba měla spíše spojovat než rozdělovat.
Podle agentury DPA se Gergijev, který působí jako hlavní dirigent filharmonického orchestru v Mnichově, zatím nemíní ke konfliktu vyjadřovat.
Diskuze
1Diskuze je moderovaná. Prosíme o slušnou komunikaci.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání
Tento článek obsahuje seznam obecných odkazů, ale zůstává z velké části neověřený, protože postrádá dostatečné odpovídající vložené citace. Pomozte prosím vylepšit tento článek zavedením přesnějších citací. (Srpen 2012) (Přečtěte si, jak a kdy odebrat tuto šablonu zprávy)
Slavo-SrbskoСлавеносрбија
/ SlavenosrbijaСлов'яносербіяСлавяносербияSlavoserbia
území Ruské říše
1753–1764
Slavo srbsko mapa.png
KapitálBachmut (Bahmut)
Historie
Historie
• Založeno
1753
• Zrušeno
1764
Uspěl
Novoruská gubernie
Dnes částUkrajina
Slavo-Srbsko nebo Slaveno-Srbsko (ukrajinsky: Слов'яносербія, romanizované: Slov'yanoserbiya; Rusky: Славяносербия, romanizované: Slavyanoserbiya; srbsky: Славеносрбија / Slavenosrbija nebo Славосрбија / Slavosrbija; Slovansko-srbské nebo slaveno-srbské: Славо-Сербія nebo Славено-Сербія; Slavoserbia) bylo území carského Ruska v letech 1753-64. Nacházela se na pravém břehu řeky Doněcka mezi řekami Bachmutka (Бахмут) a Luhan (Лугань). Tato oblast dnes tvoří území dnešní Luhanské oblasti a Doněcké oblasti Ukrajiny. Správním centrem Slovanska-Srbska byl Bachmut (Bahmut).
Obsah
1Historie
2Demografie
3Místa Slavo-Srbsko
4Viz také
5Poznámky
6Odkazy
Historie
Najít zdroje: "Slavo-Srbsko" – zprávy · noviny · knihy · učenec · JSTOR (srpen 2016) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto šablonu zprávy)
Dekretem senátu z 29. května 1753 byly svobodné země této oblasti nabídnuty k osídlení Srbům, Rumunům, Bulharům, Řekům a dalším balkánským národům pravoslavné křesťanské denominace, aby byla zajištěna ochrana hranic a rozvoj této části stepí. [1]
Slavo-Srbsko bylo přímo řízeno ruským vládnoucím senátem a College of War. Osadníci nakonec v roce 1764 vytvořili Bakhmutský husarský pluk. Také v roce 1764 bylo Slovansko-Srbsko přeměněno na Doněcký újezd Jekatěrinoslavské gubernie (nyní v Dněpropetrovs'ka oblasti, Ukrajina). Veliteli Slovansko-Srbska byli plukovníci Rajko Depreradović a Jovan Šević. Tito srbští plukovníci vedli své vojáky v různých ruských vojenských kampaních; v době míru udržovali pohraničí spolu s kozáky bez vpádů jiných států. [citace nutná]
Komentování je jen pro přihlášené