Před třiceti lety shořel Bruselský pavilon v Praze. Požár tehdy způsobil škodu téměř devadesát milionů
Více než tři desítky let patřil mezi dominanty pražského Výstaviště také Bruselský pavilon, než jej 25. října 1991 zničil požár. Smutně tak dopadlo dílo architektů Františka Cubra, Josefa Hrubého a Zdeňka Pokorného, které v roce 1958 hostilo na slavném Expu 58 v Bruselu československou expozici a od roku 1960 sloužilo zejména pro řadu krátkodobých výstav. Během Všeobecné československé výstavy 1991 byl v jeho prostorách například vystavený měsíční kámen.
Příčinou požáru byla nedbalost při používání elektrického spotřebiče. Škoda dosáhla 84 milionů korun, podle jiných zdrojů 40 milionů korun.
Budova, podobně jako celá československá expozice v Bruselu, byla v době svého vzniku důkazem, že ani během let za železnou oponou neztratila československá kultura nebo průmysl kontakt se světem. Pavilon navenek působil přísně geometrickým rozvržením, uvnitř však architektura ustupovala do pozadí, aby vynikla pečlivě připravená expozice. Dnes je ale možné pojetí stavby vnímat jen z filmů či fotografií, po požáru totiž muselo být torzo budovy stojící u severního okraje Výstaviště strženo.
Bruselský pavilon přitom nebyl jedinou budovou, kterou po roce 1989 na Výstavišti poničil požár. Ohni v roce 2002 podlehl i dětský pavilon, který sloužil jako sklad, a v roce 2005 shořelo Divadlo Globe. Dřevěnou repliku alžbětinského divadla postavenou v roce 1999 oheň zcela zničil. Největší škody pak v říjnu 2008 napáchal požár secesního Průmyslového paláce, dominanty areálu.
