Od první letecké nehody uplynulo 130 let. Balon Kysibelka spadl z výšky téměř osmi set metrů

Balon Kysibelka poprvé vzlétl 25. května 1891

U zrodu balonu stál obchodník a podnikatel Samuel Hoffmann, který na své náklady nechal postavit takzvanou Balonovou arénu, kde provozoval placené lety balonem. Součástí této arény byly také tribuny pro diváky nebo technické zázemí. Hoffmann poté pozval do Prahy vzduchoplavce Maxmiliána Wolffa, se kterým založili Pražskou vzduchoplaveckou školu, která svůj provoz zahájila 25. května 1891. V tento den také poprvé vzlétl do výšky nad Jubilejní výstavu balon Kysibelka.

Mattoni přejmenoval balon podle své minerálky

Balon Kysibelka nesl původní německé označení Giesshübler, o změnu jeho názvu se zasloužil podnikatel Heinrich Kaspar Mattoni. Ten jej následně pojmenoval podle své minerálky, která se v česky mluvících oblastech označovala jako Kysibelka. Balon byl plněný svítiplynem a vznášel se upoutaný na laně. Před 130 lety, 16. června 1891, na Jubilejní výstavě se však kapitán Maxmilián Wolf pod tlakem veřejnosti, která opakovaně volala po volném letu, k tomuto kroku nakonec rozhodl.

Za účasti dvou tisíc diváků se balon Kysibelka, který měl tvar hrušky, vznesl a vystoupal do výšky téměř dvou tisíc metrů. Poté plul směrem na Letnou. Jenže chatrný obal Kysibelky, který byl namáhaný rostoucím tlakem plynu, praskl. Balon se pak prudce snesl do výše zhruba 790 metrů a zamířil směrem na Bubny.

Všichni tři členové posádky pád přežili

Koš spolu s tříčlennou posádkou poté spadl na střechu holešovické slévárny, která se nachází nedaleko Výstaviště Praha. Všichni tři pád balonu přežili. Ještě dlouho po události plnilo zřícení Kysibelky stránky novin. Stalo se rovněž námětem kramářské písně s názvem Žalostná píseň o balonu Kysibelce.