Místo s pohnutou historií, kde sídlilo gestapo. To je Petschkův palác v centru Prahy

Budova nejdříve sloužila jako banka

Petschkův palác (Pečkárnu) si nechal postavit bankéř Julius Petschek podle návrhu Maxe Spielmanna jako budovu banky. Již v době svého vzniku se jednalo o moderní železobetonovou stavbu. Byla plně klimatizována, nacházela se zde potrubní pošta, telefonní ústředna i tiskárna či sejfy.

Julius Petschek byl německy mluvící podnikatel a bankéř židovského původu. Spolu se svým bratrem patřil mezi nejbohatší podnikatele první republiky. V listopadu 1920 založil spolu se svým synem Waltrem a syny svého bratra vlastní bankovní dům. Pro něj později nechali postavit jako sídlo právě Petschkův palác.

Budova svému účelu sloužila až do druhé světové války. Rodina Petschkova již před okupací republiky 15. března 1939 pochopila, jaké nebezpečí od nacistů jí hrozí, a tak budovu prodala a emigrovala do Británie. V roce 1939 asi půl roku po okupaci Petschkův palác zabrali nacisté a zřídili zde hlavní úřadovnu tajné státní policie gestapo v rámci Protektorátu Čechy a Morava.

Za druhé světové války nechvalně známá Pečkárna

Pro členy odboje byla budova známá jako Pečkárna. Uvnitř zdí budovy probíhaly smutné výslechy a Pražanům z místa doslova běhal mráz po zádech. V suterénu budovy se místo sejfů zbudovaly přechodné cely a improvizované mučírny.

Pečkárna je často mylně označována jako vězení či věznice. Vězni sem byli přiváženi z věznice na Pankráci a přímo v paláci byli drženi buď v bývalých trezorech přeměněných na cely, nebo v místnosti, které se přezdívalo „biograf“. Ta byla určena pro ty, kteří byli na centrálu právě dovezeni. Byly zde umístěny dřevěné lavice po dvou v řadách za sebou. V každé řadě seděli tři vězni, které hlídali dozorci SS. Gestapo vězně pozorovalo, zda sedí vzpřímeně s dlaněmi na kolenou a nebaví se. Místnosti se přezdívalo biograf pro umístění věznů v řadách za sebou proti bílé zdi připomínající plátno kina. Na zeď si vězni při dlouhých čekáních na výslech promítali své příběhy.

Budovou prošly více než dvě tisícovky vězňů

Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich v Pečkárně nechal zřídit stanný soud, který ve většině případech odsouzené posílal na popravu nebo do koncentračních táborů. Někteří byli mučeni i přímo v prostorách paláce. Během druhé světové války tudy prošly přes dvě tisícovky lidí. Za zdmi Pečkárny byl například držen i Milošem Zemanem vyznamenaný generál Josef Bílý. Toto pohnuté období budovy připomíná pamětní deska.

Sklepním prostorům se dnes přezdívá památník, jelikož se zde nachází Památník českého odboje 1939–1945, který spravuje Český svaz bojovníků za svobodu. V prostorách je od devadesátých let také umístěna rekonstrukce gestapácké mučírny, která byla přenesena z jiné místnosti.

Po válce v roce 1948 přechází budova pod Ministerstvo zahraničního obchodu, které zde vydrželo až do roku 1989. V tomto roce se Petschkův palác stal národní památkou. V roce 1993 přešel pod správu Ministerstva průmyslu a obchodu, které zde dnes má pracoviště specializované na zahraniční obchod.

Moderní stavba s klimatizací i sejfy

Na svou dobu se jednalo o velmi moderní stavbu. Palác má dva suterény, mezanin a čtyři patra, poslední vložené v mansardové šikmé střeše či výtahy „páternostery“. Všechna podlaží pak prostupuje trojramenné schodiště. V suterénu se nacházely bankovní sejfy. Budova byla vybavena vytápěním i klimatizací každé místnosti.

Podle pamětníků byla klimatizace v budově provedena v suterénu ve vykachlíkované místnosti, ve které trvale kapala voda na velkou kamennou desku, která byla zespodu nahřívána plynovými hořáky. Vzduch byl pak z této místnosti rozváděn dutinami ve stěnách. Dodnes jsou v některých místnostech zachovány ozdobné „výdechové“ mřížky na zdech.

V budově také existují viditelné vstupy do potrubní pošty. Kromě toho jsou v ní údajně zdvojené stropy, které umožňují práce na instalacích bez velkého bourání zdiva.

Po celé budově se nachází dřevěné obložení, které je bohatě zdobené. Mramor si pak Petschek nechal dovážet z celého světa. Již před začátkem stavby si nechal zhotovit modely budovy. Jeden z nich v měřítku 1:16 se v paláci nachází dodnes.