Kam zmizel tento zloděj? Kriminalista ukazuje, v čem se liší realita od televizních seriálů
Tento týden se uzavírají registrace do soutěže Slepá místa, v níž mohou obce vyhrát inteligentní kamerový bod do vybrané problémové lokality. Pomohou ale kamery při vyšetřování reálného zločinu? Forenzní expert Martin Spurný, jehož rukama prošly tisíce hodin záznamů z bezpečnostních kamer, ukazuje, jak může špatná instalace zmařit vyšetřování.
Vyšetřovatel přichází na místo činu, kde zloděj odcizil jízdní kolo. Co udělá jako první? Logicky si vyžádá záznam z blízké bezpečnostní kamery. Zde se však realita začíná lišit od populárních televizních kriminálek. Místo stěžejního vyšetřovacího materiálu často dostane záznam s nízkou forenzní kvalitou. Pokud přičteme opakující se problémy se špatnou instalací, z původně zásadního důkazu pro obžalobu se stává bezcenný sled nevypovídajících obrázků. Kapitán Martin Spurný ze Znaleckého ústavu Policie ČR to může ukázat na konkrétních příkladech.
Důkaz je mimo záběr kamery
Vyšetřovatelé často narazí na skutečnost, že pachatelé prostě nejsou v záběru kamery, anebo jsou tak daleko, že ze záběru prakticky není možné zjistit relevantní informace. Důvod? Nikdo si před instalací kamery neudělal bezpečnostní analýzu situace a umístil ji na špatné místo. Typický příklad vidíme na tomto obrázku: kamera byla umístěna příliš vysoko nad pokladnou nezachytila ten nejdůležitější důkaz – tvář pachatelů.
Otočná kamera se „otočila zády“
Otočné (neboli PTZ) kamery jsou praktické a všestranné, ovšem často se v ulicích měst instalují neodborně. Příkladem může být tato dohledová kamera s automatickým střídáním pěti až deseti úhlů záběru, což se v případě incidentu stalo osudným. Otočná kamera sice zachytila zloděje – ale vzápětí se otočila do jiné pozice záběru. Když se opět vrátila k místu činu, zloděj byl pryč. Na tomto místě určitě by mnohem lepší službu udělala statická kamera s panoramatickým záběrem.
Rozmazané obrázky ze starých kamer
Když dojde na zločin, kriminalisté potřebují co největší obrazovou informaci – tedy co nejvyšší rozlišení videa. Na obrázku vidíme záběr ze starší analogové kamery, který měl sloužit jako důkaz okradení v centru města. Nejsme však v Kriminálce Las Vegas. Ani při největším přiblížení vyšetřovatelé nemohli prokázat identitu pachatelky. Naštěstí moderní IP kamery s obrazem ve Full HD nebo dokonce 4K již poskytují lepší forenzní materiál.
Auto se ztratilo mezi snímky
Starší kamery často natáčí s nízkou snímkovou frekvencí (FPS), ale kupodivu se s ní občas lze setkat i u digitálních kamer s vysokým rozlišením. Stává se to v případě, že chtějí instalátoři ušetřit přenos dat nebo úložiště. Například tato kamera snímala ve vysokém rozlišení 4K. Bohužel však s frekvencí 5 snímků za sekundu, což vyšetřovateli nepomohlo, když potřeboval identifikovat jedoucí auto. Proto by snímková frekvence bezpečnostních kamer by nikdy neměla klesnout pod 15 FPS, a pokud chceme identifikovat pohybující se vozidla, měla by být frekvence alespoň 25 FPS.
Černé siluety nebo bílí duchové
Schopnost kamer zvládat obtížné světelné podmínky se s vývojem zlepšuje. Mnohé kamery jsou vybavené nočním infračerveným přísvitem. Tato ale při vyšetřování nepomohla – pachatele u dveří nelze identifikovat, ať už je noční přísvit zapnutý, nebo vypnutý. Poučení? Při instalaci kamery je třeba vyzkoušet její funkce i v noci nebo při odlišném světle.
Nejednoznačné nastavení data a času
Jeden z nejnaléhavějších problémů, jímž se soudy zabývají téměř na každém jednání, které zahrnuje digitální údaje, je nastavení data a času. Ačkoliv se to zdá banální, nejednoznačnost časových údajů bývá jedním z hlavních argumentů obhajoby a nepřesný časový údaj kamery může celé vyšetřování zkomplikovat. Nejčastější příčinou chyb je, že kamera nemá nastavenou automatickou aktualizaci zimního a letního času, nebo během instalace nikdo nezkontroloval a nesynchronizoval datum a čas v kameře s datem v záznamovém zařízení.
Kamery zarostlé pavučinami
Seznam nejčastějších chyb uzavírají zádrhely bohužel triviální, které však hrají zásadní roli. Špatně zaostřené kamery, špinavé sklo krytu kamery, pavučiny a jiné nečistoty na objektivu… Výčet by mohl pokračovat. Příčinou je jednoduše nedostatečná údržba kamerového systému, která dokáže kvalitu použité technologie zcela promarnit. Současný tlak na zodpovědnost při správě osobních údajů (jeho projevem je i GDPR) doufejme povede k lepší péči o kamerové systémy. Ty pak budou moci konečně plnohodnotně sloužit účelu, k němuž jsou určeny.
Článek vznikl k příležitosti konání soutěže Slepá místa 2021, která má uzávěrku 31. března 2021 a v jejíž porotě je i kapitán Martin Spurný. Soutěž pomáhá městům a obcím instalovat kamerové systémy smysluplně. Pořadatelem soutěže je společnost Axis Communications a mediálním partnerem je Drbna.cz.
