Co na Štědrý den a Boží hod přináší štěstí a co smůlu? Přečtěte si, co byste dnes a zítra (ne)měli dělat

Lidé již v dřívějších dobách vnímali štědrovečerní čas jako magický. V tuto dobu se měla plnit přání a zjevovat se proroctví. Význam pro nadcházející rok mělo i to, na jaký den v týdnu Štědrý den připadl.

Pokud byl v pondělí, čekala lidi nadcházející rok dobrá úroda a hodně medu. Úterní Štědrý den měl značit hodně vína i obilí. Pokud připadal 24. prosinec na středu, čekal lidi příznivý rok, mnoho vína, ale žádný med. Čtvrteční Štědrý den značil úrodný rok, ale vína ani málo ani moc. Pokud byl Štědrý den v pátek čekala lidi tuhá zima. Sobotní Štědrý den znamenal málo ovoce, ale hodně žita. A neděle značila teplou zimu.

Co nosí na Štědrý den smůlu?

Lidé by neměli věšet prádlo, jelikož si tím prý vyčarují neštěstí v podobě oběšence mezi blízkými. Nemělo by se tudíž ani prát. Také by lidé neměli zametat, jelikož by tím vyhnali z domu duchy předků, kteří v tento čas chodí navštívit živé.

U štědrovečerního stolu by měl sedět sudý počet stolovníku, jelikož lichého by si mohla odvést smrt. Pokud je přece jen lichý počet stolovníků, ochrání vás příbor a talíř navíc, který slouží k doplnění do sudého počtu.

Od štědrovečerní večeře by se také nemělo vstávat do doby, než všichni dojí. Kdo by přece jen vstal, podle pověry do roka zemře. Pokud někdo na Štědrý den nedá nikomu dar, do roka skončí v bídě. S tím souvisí také chození na koledy. Koledníci dávali lidem možnost udělat dobrý skutek tím, že je obdarují alespoň maličkostí.

Před půlnoční mší by se němělo šít ani plést, jelikož by pak dílo mohly zničit myši. Na Štědrý den se také nesmí čistit chlévy a stáje, jinak by prý dobytek kulhal. 

Na Štědrý den by se také nemělo psát psaní svému milému či milé, jelikož by to mohlo znamenat rozchod.

Co naopak přináší štěstí?

Chléb upečený a vejce snesená 25. prosince mají kouzelnou moc. Pokud Boží hod připadá na pátek, čeká lidi krásné léto a krásný podzim.

Podle tradic by mělo být na štědrovečerním stole devatero pokrmů. Pro hojnou úrodu bylo třeba sníst nejprve lžíci hrachu. Někde se vařily také nudle s dlouhými nudlemi, aby mělo žito dlouhé klasy.

Zbytky jídla z večeře měly být zakopány do země, aby byla země úrodná. Kdo si pod štědrovečerním stolem šlápne bos na sekeru, toho nebudou bolet nohy a celý rok zůstane zdráv.