Pražské náplavky dostanou svou vlastní turistickou známku. Prodávat ji budou přímo převozníci
Podobně jako další tisíce míst v Česku budou mít také pražské náplavky u Rašínova a Hořejšího nábřeží svou vlastní turistickou známku. Od Nového roku ji budou prodávat převozníci mezi Smíchovem a Vyšehradem.
Známky budou prodávat převozníci
Na seznam lokalit, kde je možné zakoupit turistickou známku, se nově zařadí také náplavky u Rašínova a Hořejšího nábřeží.
Turistické známky si již od Nového roku budou budou moct lidé koupit u převozníků přímo na loďkách mezi Vyšehradem a Smíchovem.
Náplavky jako místo kulturního vyžití
„Pražské náplavky jsou svojí podobou i rozsahem ojedinělou památkou v České republice. V posledních letech se je navíc daří dále zvelebovat, k čemuž přispělo zejména zpřístupnění kobek v nábřežních zdech. V nich nyní fungují galerie, kavárny nebo dokonce pobočka Městské knihovny v Praze. Náplavky se tak staly místem pro kulturní a společenské vyžití Pražanů i návštěvníků města. Zavedením striktních pravidel pro jejich provoz však zároveň myslíme i na obyvatele žijící v okolí,“ říká pražský radní pro oblast majetku Jan Chabr.
Známky bude mít Valdštejnský palác, Starý židovský hřbitov i Státní opera
Proces získání známky úspěšně absolvovaly náplavky letos v létě. Rozhodovali o nich sami sběratelé a jejich nominaci schválili. Z dalších pražských zajímavostí letos uspěl také Valdštejnský palác a jeho přilehlé zahrady na Malé Straně, Starý židovský hřbitov v Josefově nebo Státní opera.
„Jsem velice rád, že se nám podařilo, a to zejména díky hlasování fanoušků náplavek, získat turistickou známku pro Pražské náplavky a stát se tak součástí jedné z největších turistických organizací v České republice. Náplavky na Rašínově a Hořejším nábřeží se tak zařadily mezi oficiální výběr těch nejzajímavějších míst v Česku, která stojí za to navštívit. Věřím také, že nám toto ocenění unikátnosti dané lokality pomůže rozšířit povědomí o náplavkách mezi stávající i nové návštěvníky. Ty všechny, jak pevně doufám, uvítáme v nadcházející sezoně už v plné síle,“ doplňuje kurátor pražských náplavek Petr Hozman.
Pražské náplavky původně sloužily jako překladiště kmenů stromů, písku, ledu i dalšího materiálu. Současnou podobu dostaly až ve druhé polovině 19. století v rámci nové výstavby na nábřežích. Tehdy vznikly společně s kamennými nábřežními zdmi a mosty přes Vltavu.
