Dnes si připomínáme Den stromů. Praha jich za poslední dva roky obnovila nebo vysadila skoro šest set tisíc
V České republice připadá na dnešní den takzvaný Den stromů. Jedná se o svátek, který se svým datem liší podle klimatických podmínek každé země a připadá buď na jaro nebo na podzim. Praha za poslední dva roky obnovila nebo vysadila skoro 600 tisíc stromů. Zvýšeným počtem vysazených stromů se snaží zlepšit kvalitu života ve městě i pro budoucí generace.
Stromy a lesy jsou pro život klíčové
Praha si jako jednu ze svých priorit v oblasti ochrany krajiny a zlepšování životního prostředí stanovila právě obnovu stávajících lesů a výsadbu nových stromů na původně zemědělské půdě.
„Každý ví, že lesy a stromy jsou pro náš život naprosto klíčové. Přesto je nejvíce ohrožuje právě lidská činnost. Den stromů slavíme, abychom si zase připomněli jejich důležitost a je to skvělá příležitost, aby lidská činnost naopak pomohla výsadbou nových stromů,“ říká náměstek primátora a radní pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček.
Skoro 600 tisíc nových nebo obnovených stromů
Loni Praha nechala na svém území vysadit celkem 358 tisíc stromů. Letos na jaře přibylo dalších 107 tisíc a na podzim je v plánu dalších 130 tisíc. Hlavní město nejen obnovuje stávající lesy a porosty, ale nově zalesňuje původně zemědělskou půdu.
„Na jaře šlo hlavně o výsadby na dříve zemědělských plochách. V lese Na Musile a v Kunraticích to bylo přes 26 tisíc stromů. Několik stovek stromů ale přibylo i v pražských parcích a sadech. Ve Stromovce jsme vysázeli 165 nových stromů a 50 nových stromů v Letenských sadech,“ uvádí náměstek Petr Hlubuček a dodává: „Na podzim ve výsadbě pokračujeme. V pražských lesích vysázíme desetitisíce stromů. V parcích, jako třeba ve Stromovce, přibude dalších 130 stromů.“
Novodobá historie
Dne 30. října 1904 byl v Praze v restauraci u Chotěrů založen takzvaný Svaz českých okrašlovacích spolků v království Českém se sídlem v Praze. V té době bylo u nás takových spolků už více než dvě stě.
Okrašlovací činnost prakticky spočívala v iniciativě a organizačních aktivitách při budování parků, sadů a alejí a následné péči o ně. Spolky rovněž dohlížely na květinové výzdoby veřejných prostranství. Nezanedbatelná byla také jejich činnost politicko-ideová. Zejména po roce 1918 se okrašlovací spolky začaly intenzivně spolupodílet na udržování tradic a posilování vlastenectví. Známou, dodnes viditelnou tradicí, se stalo vysazování „lip svobody“.
Den stromů organizovaný Svazem spolků okrašlovacích se poprvé masově slavil počátkem dubna roku 1906.
