Vleklé soudy prodlužují pobyt odebraných psů v útulcích, majitelé se jich nechtějí vzdát
Přes dva roky čekají Xanadu a Stafori na nový domov v útulku. Dostali se tam po zásahu policie, která je zabavila majitelům, kteří o ně absolutně nejevili zájem. Zvířata byla silně podvyživená a neměla ani očkování. Chovatelé si jich ale odmítají vzdát a kvůli stále probíhajícímu řízení zůstávají v útulku. Podobně jsou na tom stovky dalších psů.
„V našem případě se tento problém vztahuje na 95 procent obyvatel našeho útulku. Ze všech psů, co máme, jsou jen čtyři, kteří nemají tuto nálepku. Řešením by byly dočasné péče, ale ne u každého psa je to dovoleno. Úředníci nechtějí platit za psa, který je umístěný někde v domácí péči. V takto malém útulku jako jsme my je to katastrofa. Ani jsem netušila, že nám to takto v uvozovkách zastaví kapacitu. Nejsem schopná přijímat další zvířata kvůli tomu, kolik jich tu u nás stojí,“ potvrzuje pro Drbnu Gabriela Jägerová z tachovského útulku U Šmudliny.
Jedním z takových je i Beefeater, kterého veterináři odebrali spolu s dalšími 164 psy na Mladoboleslavsku. Trpí albinismem a má problémy se zrakem. Ze stejného „chovu“ pochází i Frisco, Tonic, Mojito a Gin. Ti všichni zatím čekají, až dostanou pomyslné razítko, že mohou do nových domovů.
Tato problematika se týká i případů, kdy veterináři s policií zabaví březí fenu, jako se tomu stalo v případě psů, které chovali v naprosto otřesných podmínkách Vietnamci na Tachovsku, kde panovalo podezření, že jde o chov na maso. Jedna z fenek byla březí a později porodila pět štěňat. „Vztahuje se to na všechna štěňata nalezená v době úředního jednání. My správně nesmíme nakryté feny vykastrovat, protože nemůžeme nakládat s cizím majetkem,“ podotýká Jägerová.
Útulky chtějí prosadit změnu
Ze všech těchto důvodů vznikla iniciativa několika útulků, které chtějí prosadit změnu zákona, aby týraná zvířata rychleji našla nový a bezpečný domov. „Zrovna v nedávných dnech policisté spolu s veterinární správou a obcemi s rozšířenou působností zavřeli dvě množírny dohromady s více než 160 psy chovanými v nevhodných podmínkách. Pravděpodobně je čekají dlouhé měsíce či roky v útulcích. Ty jsou i kvůli tomu přeplněné. Policie dokonce často zásahy proti velkým množírnám odkládá, protože nemá zachráněná zvířata kam umístit,“ popisuje Michaela Zemánková z útulku Dogpoint, který vše inicioval.
Rozhodování se podle nich musí urychlit. Zákony na ochranu zvířat tu jsou, a dokonce v posledních letech i zpřísnily. Potíž je ale podle útulků v tom, že systém neumožňuje včasné a prakticky proveditelné řešení situace.
Útulek má být první pomocí, ne poslední zastávkou. Pes, který může mít díky adopci lepší život, by neměl trávit roky a někdy i zemřít v právním vakuu.
Útulky napříč republikou teď chtějí pomoci ministerstvům zemědělství a vnitra upravit legislativu a postupy ve prospěch samotných zvířat. Tedy zrychlit rozhodování o jejich budoucnosti, zavést jasný mechanismus úhrady nákladů a sjednotit postupy mezi obcemi, policií, veterinární správou a útulky. Součástí iniciativy je petice Pusť je domů, jejímž cílem je upozornit veřejnost i politiky na to, že dnešní systém v praxi negativně dopadá nejen na útulky a stát, ale především na samotná zvířata.
Útulky zároveň pracují na vytvoření společné platformy, která jim umožní lépe koordinovat postup, sdílet zkušenosti z praxe a společně jednat se státem, politiky i veřejností. „Pokud spojíme praxi, odborníky a veřejnou podporu, máme šanci změnit pravidla tak, aby dávala smysl pro zvířata i pro lidi, kteří jim pomáhají,“ říká Zemánková.
