Češi se AI bojí. Nejvíc kvůli zneužití dat či ztrátě lidského kontaktu
Drtivá většina Čechů má obavy z všudypřítomného využívání umělé inteligence. Nejde přitom primárně o strach ze ztráty práce, ale hlavně o bezpečnost, soukromí a postupnou ztrátu lidského kontaktu. Ukazuje to průzkum společnosti Agnostix mezi více než tisícovkou respondentů.
Umělá inteligence se stává běžnou součástí každodenního života, s jejím rozšířením ale rostou i obavy. Podle aktuálního průzkumu má nějakou formu obav z využívání AI až 93 % Čechů.
Více než polovina (51,1 %) má strach, že by AI mohla být využita ke kyberkriminalitě. Podobně silná (49,4 %) je i obava ze zneužití osobních či firemních informací. Nejde přitom jen o hypotetické scénáře. „Zatímco některé typy obav pramení hlavně z neznalosti a spadají spíše do žánru sci-fi, v tomto případě to neplatí. Různé formy bezpečnostních incidentů jsou totiž stále častější nejen v zahraničí, ale už i v Česku. A nejde zdaleka jen o úniky dat, na které musí být například chatboti firem a institucí připraveni,“ popisuje Mário Mitas, spoluzakladatel společnosti Agnostix.
Praxe ukazuje, že systémy založené na AI čelí desítkám útoků denně a bezpečnost se tak stává klíčovým tématem pro firmy i instituce. „Umělá inteligence výrazně usnadnila práci hackerům, například při odhalování slabých míst v systémech. Současně se s jejím rozvojem zlepšily i překladače, což umožňuje přesvědčivější a jazykově propracovanější phishingové útoky. AI navíc rozšiřuje možnosti i v oblasti deepfake technologií, kdy dokáže napodobovat hlasy, intonaci a na základě dostupných ukázek komunikace ze sociálních sítí také styl vyjadřování konkrétních osob,“ vysvětluje pro Tradeoff David Kazda, člen vedení společnosti Algotech.
AI pod dohledem
S rostoucím nasazením AI roste i potřeba její kontroly. Firmy dnes neřeší pouze ochranu uživatelských dat a dodržování legislativy, ale také to, jak zabránit zneužití samotných systémů.
Útoky totiž nepřicházejí jen zvenčí. „Náš Defender kromě těchto rizik detekuje stále častěji také snahy samotných uživatelů o zneužití chatbotů a voicebotů, kteří se je snaží hacknout nebo přepromptovat, aby pro sebe získali nějakou cennou informaci, výhodu či slevu,“ dodává Mitas. Bezpečnost tak není jen o ochraně lidí, ale i samotných provozovatelů těchto technologií.
Přátelství se strojem?
Vedle bezpečnosti rezonují i otázky spojené se společenskými dopady. Až 44 % Čechů se obává ztráty lidského kontaktu. Lidé mají strach, že komunikaci s reálnými lidmi postupně nahradí interakce se stroji. Tento pocit je výraznější zejména u starších generací.
Čtyři z deseti Čechů pak zmiňují obavu ze ztráty kontroly nad samotnou umělou inteligencí. Zajímavé je, že tento strach je silnější u vysokoškolsky vzdělaných respondentů – pociťuje ji 43 % z nich, zatímco u lidí se základním vzděláním jde jen o 30 %.
Soukromí a práce až na druhé koleji
Ztráty soukromí v souvislosti s využíváním AI se obává 37 % dotázaných. Často diskutovaná hrozba ztráty zaměstnání kvůli AI naopak není tak výrazná, jak by se mohlo zdát – pociťuje ji necelá pětina Čechů, přičemž častěji ji uvádějí ženy. Podobný podíl respondentů má zároveň strach ze závislosti na umělé inteligenci a pocitu, že se bez ní neobejdou. Tato obava je přitom výraznější u mladší generace ve věku 18 až 26 let, kde přibližně třetina připouští, že by se na AI mohla stát příliš závislou.
Výsledky ukazují, že česká společnost nevnímá umělou inteligenci jen jako technologickou příležitost, ale i jako zdroj reálných rizik. Klíčovým tématem přitom není nahrazení lidské práce, ale především bezpečnost, důvěra a zachování kontroly. Budoucnost AI tak nebude jen o jejím rozvoji, ale hlavně o tom, jak dobře ji dokážeme řídit.
