Zdraví lidí bez domova ničí život na ulici, závislost přijde často později

Zdravotní problémy lidí bez domova jsou podle lékařů výsledkem celé řady rizikových faktorů. „Patří sem vystavení chladu, horku a vlhkosti, omezený přístup k hygieně, nedostatečná strava, častá poranění i dlouhodobý stres,“ vysvětluje lékařka Armády spásy Andrea Pekárková.

Nevlídné podmínky se podle ní neprojevují pouze na fyzickém zdraví. „Vedou také k nárůstu psychických obtíží, jako jsou deprese, úzkosti nebo sebevražedné myšlenky,“ dodává lékařka.

Závislost není vždy příčinou bezdomovectví

Neopomenutelnou roli hrají v celkové zdravotní kondici také závislosti. Podle Pekárkové ale neplatí, že by alkohol nebo drogy byly vždy příčinou bezdomovectví. „Velmi často se setkáváme s tím, že závislost vzniká až v průběhu života na ulici – jako reakce na dlouhodobou zátěž a bezvýchodnost.“ Jakmile se však závislost rozvine, výrazně komplikuje návrat do běžného života.

Armáda spásy proto provozuje specializované služby. Vedle terénních programů a zdravotních ordinací fungují například takzvané suché domy pro lidi, kteří se rozhodli abstinovat, nebo naopak mokré domy pro lidi s problémovým užíváním alkoholu. U obou těchto institucí však platí, že je třeba především aktivní snahy o ukončení závislosti. 

Podle národního ředitele sociálních služeb Jana Františka Krupy nelze bezdomovectví řešit jedním krokem. „Mluvím o takzvané trojnožce řešení – sociální dávky, dostupné služby a dostupné bydlení.“ Dle ředitele sociálních služeb nelze však situaci zlepšit bez systémové podpory ze strany státu. „Pokud chceme skutečnou změnu, musíme řešit příčiny, nikoli jen následky,“ uzavírá Krupa.