Fotky i výslechy svědků StB. Suchdol si připomíná výročí tragického pádu letadla výstavou
Na radnici městské části Praha-Suchdol je až do pátku k vidění výstava, která připomíná 50 let od nejhorší letecké nehody na českém území. 30. října 1975 zemřelo při při nárazu jugoslávského dopravního letadla do Sedleckých skal pětasedmdesát československých turistů a čtyři členové posádky.
Výstavu lidé najdou v Alšově kabinetu v prvním patře úřadu městské části. Autoři dali dohromady desítky fotografií přímo z místa nehody a k tomu další dokumenty. K vidění jsou například zprávy patologů, správy vyšetřování a výslechy svědků Státní bezpečnosti, popis zásahu ze strany hasičů či články z novin. Přijít se mohou podívat až do pátku 7. listopadu, kdy výstava končí.
Z dovolené cestovalo 115 turistů
Na palubě stroje patřícího jugoslávské charterové společnosti Inex-Adria Aviopromet bylo 115 československých turistů, kteří se vraceli z dovolené v Jugoslávii. Let z prosluněného černohorského letoviska Tivat probíhal bez komplikací až k Praze, nad níž se za brzkého dopoledne držela hustá podzimní mlha. Přes špatnou viditelnost a s vědomím, že na ruzyňském letišti není momentálně v provozu přesný naváděcí systém, zahájila posádka přistávací manévr.
Necelých devět kilometrů před prahem ranveje stroj DC-9 narazil do vrcholku Sedleckých skal, které u Suchdola vybíhají z údolí Vltavy. Letadlo pravděpodobně zavadilo podvozkem o zídku, pod ostrým úhlem dopadlo na zem a setrvačností urazilo ještě několik set metrů, během nichž se rozpadlo. Letoun dopadl do zahrádkářské kolonie, která v pošmourném říjnovém ránu zela prázdnotou, a nikoliv do nedaleké zástavby rodinných domků. Tragédie tak mohla být daleko horší. Trosky letadla byly rozsety na území dlouhém asi 360 metrů a širokém deset až 30 metrů. Poničeno bylo množství chatek a některé hořely.
Včasný zásah pražských záchranářů
Letoun havaroval zhruba v 9:20. Jen pár minut poté dostali pražští záchranáři první telefonické oznámení, ze kterého ale nebyla patrná závažnost případu. Když na místo dorazila první hlídka, naskytl se jí otřesný pohled na rozházené trosky, mezi nimiž se nacházeli těžce zranění a mrtví cestující. Vzhledem k rozsahu katastrofy byla uzavřena silnice z Prahy do Suchdola, po které se k místu nehody začaly sjíždět kolony hasičských i policejních aut a především sanitek.
Zhruba půl hodiny od začátku zásahu byli všichni přeživší na cestě do pražských nemocnic. Právě rychlost záchranných prací zřejmě zabránila dalším ztrátám na životech. Přesto si katastrofa vyžádala téměř osm desítek obětí, většina z nich zemřela přímo na místě, čtyři lidé podlehli zraněním v nemocnici. To z havárie u Suchdola dělá nejtragičtější letecké neštěstí na českém území, v Československu zemřelo víc lidí - 82 - jen při katastrofě bulharského iljušinu, který narazil krátce po startu z bratislavského letiště do kopce v Malých Karpatech.
Příčinu nehody nikdy nezjistili
Vyšetřování nehody u Suchdola prokázalo, že stroj v mlze letěl téměř až do poslední chvíle řízeně do terénu a piloti nevnímali nebezpečí, teprve sekundy před nárazem se druhý pilot pokusil přidat výkon a zvednou stroj zpátky k nebi. Už se mu to ale nepodařilo. Přesnou příčinu se ale vyšetřovatelům odhalit nepodařilo. Nepomohly jim v tom ani černé skříňky. Jisté ale je, že letadlo narazilo do terénu zhruba sto metrů pod úrovní přistávací dráhy ruzyňského letiště, ačkoli mu dispečeři povolili klesat do výšky 550 metrů nad dráhou.
„Posádka letadla nedodržela stanovený výškový profil letu v části středního přiblížení. Příčinu nedodržení trajektorie letu se nepodařilo zjistit," stojí ve vyšetřovací zprávě, která ukázala i na další drobná pochybení posádky. Pitva například ukázala, že zatímco druhý pilot řídící letadlo si nejspíše na poslední chvíli všiml nebezpečí a snažil se dostat letoun rychle do vzduchu, kapitán si ničeho nevšiml. Tak se alespoň dá vysvětlit interpretovat skutečnost, že u kapitána se nenašly stopy stresových hormonů, ale u jeho kolegy ano.
Zásah u suchdolské katastrofy se stal námětem závěrečného dílu televizního seriálu Sanitka. Ten se náročnými podmínkami zapsal do paměti filmařů, televizní diváky zase dodnes fascinuje reálnost natočených scén. Náročné záběry, pro které filmaři použili i vyřazený dopravní letoun, se tehdy natáčely na pláni za barrandovskými studii. Samotné místo havárie je i dnes součástí zahrádkářské kolonie, tragickou událost připomíná od října 2015 malá tabule, která byla nainstalována poblíž křižovatky ulic Na Rybářce a Na Pasece.
