Pieta na Pankráci připomněla oběti Pražského povstání i popravené
Pietní shromáždění v pankrácké věznici dnes připomnělo oběti Pražského povstání z května 1945 i více než tisícovku lidí, které na Pankráci gilotinou popravila nacistická okupační správa. Akce se zúčastnil například místopředseda Senátu Jiří Drahoš (za STAN), pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) nebo vedoucí úřadu vlády Jana Kotalíková.
Akce začala před 10:00 u vchodu do věznice, kde hosté položili věnce k pamětní desce prvorepublikového právníka a protinacistického odbojáře Emila Lányho, který na místě zahynul za Pražského povstání při útoku německých letadel. Následně se účastníci akce přesunuli do areálu k Památníku Pankrác, který se nachází v prostorách bývalého nacistického popraviště, takzvané sekyrárny.
Drahoš v projevu ocenil hrdinství účastníků povstání. „Spojili své síly, aby vyjádřili odpor vůči tyranii a okupaci, odpor, který byl stejně tak spontánní, jako tragický. Více než 3000 Pražanů za povstání zaplatilo životem," řekl. Dodal, že hrdinství účastníků povstání ukázalo světu, že Češi nejsou jen pasivní oběti, ale hrdý a odhodlaný národ. Podle senátora je nezbytné připomínat nejen památku padlých, ale zejména hodnoty, za které bojovali - svobodu, demokracii a lidskou důstojnost.
Primátor Svoboda řekl, že zvěrstva, která se děla i na Pankráci, je potřeba pravidelně připomínat, aby se zabránilo jejich opakování. „Je to varování, že musíme být stále ve střehu před útoky na svobodnou společnost," uvedla i Kotalíková. Připomněla, že konec války bohužel neznamenal konec bezpráví, protože nacistickou totalitu jen za několik málo let vystřídala ta komunistická.
„Pravou příčinou byla lidská závist a nenávist povýšená na politický program," uvedl historik Aleš Kýr. Dodal, že tato hrozba lidstvu stále přetrvává. Po projevech hostů se účastníci přesunuli dovnitř památníku, kde položili další věnce k uctění památky obětí nacistických poprav.
Pražské povstání začalo 5. května 1945. Povstání ve městě předcházela řada vzpour po celém území protektorátu. Povstalcům se v Praze podařilo přimět Němce ke kapitulaci, zabránit mnohonásobně většímu krveprolití a vyprovokovat i rychlejší zásah Rudé armády. Komunistický režim po únoru 1948 odsoudil velitele povstání generála Karla Kutlvašra k doživotnímu vězení, perzekvováni byli i další představitelé povstalců.
