V Praze se při vysokých teplotách více zalévá. Sečení trávníků se naopak omezuje

„V horkém období se naše péče o zeleň soustředí hlavně na zálivku, a to zejména u nových výsadeb dřevin, ale i záhonů letniček a podobně," uvedla Fišerová. Zalévat se podle ní musí od brzkých ranních hodin po celý den.

Sečení trávy se naopak v horkých dnech neprovádí, po provedení jsou trávníky totiž náchylnější k vysychání a spálení od slunce. Výjimkou jsou podle Fišerové pouze některé trávníky pod závlahou. Během léta podle ní dochází již běžně k seschnutí travních ploch, které se ale poté přirozeně obnoví.

„Také stromy mohou v létě reagovat na vysoké teploty shazováním listů," uvedla Fišerová. „Sníží si tak listovou plochu, čímž šetří energii a odpařování vody a dokáží přečkat extrémní teploty. Umí si následně vytvořit nové pupeny, ze kterých opět vyraší listy," dodala.

Při vysokých letních teplotách více zalévá i pražská botanická zahrada. Problémem jsou podle odborníků nicméně spíše velké teplotní výkyvy, tedy chladnější noci a rána a vysoké teploty odpoledne, řekla mluvčí zahrady Michaela Bičíková. „Z tohoto důvodu se veškerá zálivka odehrává v noci a brzy ráno, tedy maximálně do 09:00," uvedla.

Letní počasí vyhovuje podle Bičíkové letničkám a teplomilným trvalkám, například z oblasti Středozemí. Sukulentní a suchomilné rostliny a další rostliny v nádobách, jako i palmy, není potřeba při slunném počasí více zalévat. „Zaléváme až po ochlazení a když není přímé slunce," uvedla.

Chladnomilným rostlinám horka problémy nedělají, protože je zahrada přes léto umisťuje do skleníků a pěstebního zázemí, kde lze teplota upravit. „Odborníci pak doporučují při současných výkyvech a vyšší vlhkosti rostliny kontrolovat, je větší riziko plísní, padlí a podobně," řekla Bičíková.