V Česku je poprvé přes 150 zubrů, největší stádo žije u Milovic
V Česku žilo na konci loňského roku 159 zubrů evropských. Jejich počet za rok stoupl o 11. Největší stádo žije v rezervaci velkých kopytníků u středočeských Milovic. Vyplývá to ze sčítání zubrů pro Mezinárodní plemennou knihu vedenou v polské Bělověži, o kterém v tiskové zprávě informovala společnost Česká krajina.
Počet zubrů evropských žijících v na českém území se od roku 2015 více než zdvojnásobil. „Poprvé v historii je v Česku přes 150 zubrů. Přitom 100 jedinců překonala česká populace teprve před šesti lety," uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.
Nejvíc zubrů v Česku žije u Milovic na Nymbursku. Stádo v tamější rezervaci čítalo ke konci loňského roku 43 zvířat. Druhá největší skupina je v oboře Židlov v Libereckém kraji, kde je 39 zubrů. Ze zoologických zahrad chová nejvíc zubrů Zoologická zahrada Tábor s 11 zvířaty.
Početnost populací v jednotlivých chovech je velmi důležitá pro budoucnost druhu. „Obecně platí, že čím je populace větší, tím je životaschopnější a lépe odolává různým výkyvům," vysvětluje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci milovickou rezervaci v roce 2015 založila. Přírůstky z Milovic pomohly v minulých letech založit rezervaci v Rokycanech a letos na Lipně.
Přes pozitivní trend Česko v ochraně zubrů podle Dostála stále určitým způsobem zaostává. „V Česku chybí lokalita se zubří populací přesahující sto jedinců. Právě toto číslo vědci uvádějí jako minimální počet pro geneticky soběstačné stádo," uvedl.
| Lokalita | Počet zvířat |
| Milovice (Nymbursko) | 43 |
| Židlov (Českolipsko) | 39 |
| Prachatice | 34 |
| Tábor | 11 |
| Olomouc | 9 |
| Chomutov | 8 |
| Praha | 6 |
| Rokycany | 4 |
| Plzeň | 4 |
| Stěžery (Královéhradecko) | 1 |
| ČR celkem | 159 |
Formálně se zubři evropští dělí do dvou genetických linií. Hodnotnější je čistě nížinná, takzvaná bělověžská linie, kterou chová například milovická rezervace a obora v Židlově. Druhou je nížinně-kavkazské linie. „Nížinná linie v roce 2023 poprvé překonala hranici 100 jedinců, kteří tvořili 66 procent z celkového počtu tuzemské populace, zatímco nížinně-kavkazská linie zaznamenala první nárůst po sedmi letech poklesu či stagnace," uvedl Jirků.
Zubr je největším žijícím obratlovcem Evropy. Po první světové válce ho v přírodě člověk vyhubil a druh přežil jen díky chovu v zajetí, především v zoologických zahradách a oborách. Od poloviny 20. století ho odborníci začali vracet zpět do přírody.
