Většina Čechů by zrušila střídání času, vadí to hlavně starším
Pravidelné střídání letního a standardního času nevyhovuje dvěma třetinám Čechů. Mezi lidmi ale nepanuje jednoznačná shoda na tom, jaký čas by bylo lepší zachovat celoročně. Vyplývá to z říjnového průzkumu výzkumné agentury STEM/MARK. Ručičky hodinek Češi posouvali naposledy minulý týden v neděli, kdy byl letní čas nahrazen běžný pásmovým časem, který je někdy nesprávně označován jako zimní.
Pravidelné posuny času vadí podle průzkumu 67 procentům Čechů, přičemž nevraživost vůči střídání roste s věkem. Zatímco u lidí ve věku od 15 do 30 let nevyhovuje necelé polovině, u lidí ve věku 45 až 64 let to je 83 procent.
„Příčinu lze nejspíše hledat ve schopnosti adaptace našeho organismu na tyto změny. Mladí změnu času příliš neřeší a nový režim přijmou v podstatě ze dne na den, ale starším lidem trvá mnohem déle, než si na časový posun zvyknou," uvedl analytik agentury STEM/MARK Radek Pileček.
Důvody, proč si většina lidí přeje zrušit střídání času, jsou velmi různorodé, zjistil průzkum. Nejčastěji se námitky respondentů týkaly dopadů na zdravotní stav a psychickou pohodu.
Pokud by se měli Češi rozhodnout jaký čas zavést celoročně, vyhrál by letní čas. Preferovalo ho 40 procent dotázaných, zatímco opačnou možnost vybralo 31 procent respondentů. Zbytek dotázaných neměl jednoznačné preference.
I v tomto případě průzkum odhalil značné rozdíly související s věkem. „U mladých lidí pod 30 let dominuje preference letního času, protože mladí jsou častěji 'sovy' a ocení sluneční svit spíše ve večerních hodinách," vysvětluje Pileček. Starší lidé nad 45 let naopak podle něj dříve vstávají, proto jim více vyhovuje standardní čas.
Ve srovnání s průzkumem z roku 2018 se letošní výsledky téměř neliší. Jediný názorový posun zaznamenali výzkumníci u otázky na celoroční zavedení letního či standardního času. Zatímco před pěti lety se pro celoroční zavedení letního času vyslovilo skoro dvakrát více lidí než pro standardní čas, letos už nebyl rozdíl tak výrazný.
Pileček připomněl, že v roce 2018 se o problematice hodně mluvilo kvůli plánu Evropské komise zrušit povinné střídání času. „Řešily se výhody a hlavně nevýhody obou variant, přičemž ve společnosti převládal spíše názor vstříc celoročnímu zavedení letního času. Vášnivé diskuse postupně utichly a jelikož je zimní čas tím přirozeným, mohlo dojít k částečnému zvýšení podpory této možnosti s ohledem na její pozitiva v oblasti lidského zdraví," nabízí vysvětlení změny Pileček.
Letošní výzkum provedla agentura STEM/MARK prostřednictvím on-line dotazování na Českém národním panelu, do kterého se zapojilo 511 lidí ve věku 15 až 64 let reprezentujících českou internetovou populaci. Na dotazy odpovídali od 26. do 31. října.
Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v době energetické krize na konci 70. let minulého století.
Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců. Původně se letní čas zavedl kvůli úsporám energie, které jsou ale nyní zanedbatelné. Naproti tomu skutečný zimní čas, kdy se hodiny posouvají oproti standardnímu pásmovému času o hodinu zpět, platil v Česku naposledy od prosince 1946 do února 1947.
