Lidé by ve vedrech měli pít tak, aby se u nich ani nedostavil pocit žízně, říká mluvčí záchranky
Léto je tady a s ním i vysoké teploty, které mohou některým skupinám lidí výrazně komplikovat zdraví. Pražská záchranná služba sice dlouhodobě pozoruje v letních měsících zhruba desetiprocentní pokles počtu výjezdů, ale přesto zejména v době, kdy si školáci užívají prázdniny, zasahuje u kolapsů z horka. Ty postihují hlavně starší lidi nebo osoby se srdečními problémy.
Pražští záchranáři vyjíždějí v létě paradoxně méně často než ve zbytku roku
Podle mluvčí pražské záchranky Jany Poštové vyjíždějí záchranáři o prázdninách v průměru o deset procent méně často než ve zbytku roku, a to pravděpodobně proto, že Pražané jezdí ne dovolené, chaty, chalupy a prázdninové pobyty. V létě však logicky stoupá však počet výjezdů spojených s vedrem. Za loňský rok vyjížděli pražští záchranáři ke 218 kolapsům z horka, letos zatím k 95 případům.
Případy kolapsů z horka bývají podle Poštové lehčího rázu. „Jedná se o krátkodobou ztrátu vědomí, lehčí dehydrataci. Projevy jsou velmi obecné, od celkového pocitu slabosti a malátnosti, přes bolesti, motání hlavy, pocitu na zvracení, zvracení, pocitu bušení srdce až po již zmíněnou krátkodobou ztrátu vědomí, tedy kolaps. Jak jsem již zmínila, řada výjezdů, i těch vážnějších, infarkty, závažné dušnosti i zástavy srdce, může mít na svědomí také extrémní počasí, je to ale jen a pouze domněnka, kterou nelze potvrdit. Neboť kdyby takové horko nebylo, nevíme, zdali by ten či onen člověk problémy měl, či nikoliv,“ popsala pro naši redakci Jana Poštová.
Jak se zachovat, pokud máme pocit, že jsme v blízkosti člověka, který kolabuje vedrem? „Vždy je nejdůležitější nejprve dostat člověka z přímého slunce nebo horké místnosti do stínu. Nenechávat jej o samotě, hlídat ho a podávat tekutiny. Stav by se měl poměrně rychle začít zlepšovat. Pokud by ke zlepšení nedocházelo nebo se stav naopak začal horšit, člověk by ztratil vědomí, dostal křeče, začal špatně dýchat, tak je jistě na místě kontaktování záchranné služby na čísle 155,“ vysvětlila mluvčí.
Nejohroženější jsou staří lidé a malé děti
Nejvíce ohroženými skupinami jsou staří nemocní lidé nebo malé děti, které nemají dobře vyvinuté termoregulační mechanismy. „Tyto skupiny by se měly vyhnout velké fyzické námaze, a to v průběhu celého dne. Tito lidé by neměli vycházet ven přes poledne, spíš se zdržovat ve stínu. Je důležité doplňovat tekutiny, pít v průběhu celého dne, aby se ideálně pocit žízně ani nedostavil. Toto platí u malých dětí a starých lidí dvojnásob, těm to musíme připomínat, protože tyto dvě skupiny mají snížený práh pocitu žíznivosti a jsou tak dehydratací ohroženi mnohem víc než zdravá populace,“ varuje Poštová.
Jak tedy bojovat proti zdravotníkům komplikacím, které by vedro mohlo přivodit? Pomoci v boji mohou pokrývky hlavy, ochranné krémy vyhledávat stíny a nepodstupovat velké výkyvy teplot. „Určitě nedoporučujeme nastavit si klimatizaci v autě na extrémně nízkou teplotu a potom zase přejít do horkého počasí, které panuje venku. Z toho mohou pramenit nejrůznější nevolnosti,“ popsala mluvčí záchranky a doplnila, že při pocení člověk ztrácí nejen vody, ale také minerály, a tak je podle ní ideální pít minerální vody a vyhnout se slazeným nápojům.
Podle Poštové je také potřeba v letních měsících myslet na to, aby staří lidé, děti ani zvířata nezůstávala v autě sama, a to ani na dobu nezbytně nutnou.
