Strážníci kontrolují psy bez vodítka. Definice volného pohybu není jednoduchá
Pražští strážníci se na povinnosti majitelů psů zaměřují jak při každodenní službě, tak také v rámci cílených kontrolních akcí v městských částech. Strážníci kontrolují, zda jsou psi očipovaní, úklid výkalů, ale také volný pohyb psů. Volný pohyb psa v některých případech není jen to, že pes není na vodítku. Celou problematiku vysvětlila pro Pražskou Drbnu mluvčí pražských strážníků Irena Seifertová.
Strážníci mohou prohřešky řešit třemi způsoby
Městská policie může přestupky řešit třemi způsoby, a to domluvou, pokutou do 10 tisíc korun nebo oznámením správnímu orgánu. Posouzení a řešení konkrétní situace je vždy na daném strážníkovi a pro uložení pokuty existuje několik podmínek.
„Obviněný z přestupku musí být na místě, tedy strážník musí přestupce chytit ve chvíli, kdy si svou povinnost nesplní tedy například, když po svém psovi neuklidí, musí souhlasit se zjištěným stavem věci a s právní kvalifikací skutku a taktéž musí souhlasit s uložením správního trestu, tedy s uložením pokuty. Pokud tyto podmínky nejsou splněny, strážník oznamuje celou věc správnímu orgánu k dalšímu řešení,“ popsala pro Pražskou Drbnu mluvčí pražských strážníků Irena Seifertová.
V případě napaden psem je nutné volat městskou policii co nejdřív
Situace týkající se volného pohybu psů v Praze není podle mluvčí strážníků jednoduchá. „V první řadě bych apelovala především na zodpovědné chování každého majitele psa, aby poskytnutím volnějšího pohybu svému miláčkovi nezpůsobil újmu na zdraví či majetku jiným osobám. Tedy, aby nenechal skákat psa, byť z čiré radosti, na jiné osoby, nebo dokonce děti. Aby si uvědomil strach některých lidí ze psů, a respektoval to, že jim může být očuchávání jejich psem nepříjemné,“ vysvětluje mluvčí.
Volným pobíháním není situace, kdy má páníček svého psa v dohledu a pes reaguje na jeho zavolání nebo impulz z technického zařízení. Za těchto podmínek je možné chodit se psem po ulicích a na dalších místech, kam není vstup se psy jinak omezen. „Samozřejmě ale jen tehdy, kdy nedochází k ohrožování bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, k zmíněnému obtěžování, k poškozování věcí či ohrožování zdraví osob, ale i dalších zvířat,“ uvádí na pravou míru mluvčí a doplňuje, že za případné následky nese chovatel odpovědnost včetně té trestněprávní.
Jiná situace nastává ve veřejné zeleni, která je součástí zahrad a parků. Na těchto vymezených místech je stanovena povinnost mít psa na vodítku. Vlastník pozemku pak může grafickými značkami stanovit výjimky z těchto zákazů. „Při porušení této povinnosti pak mohou strážníci řešit přestupky na místě,“ popsala mluvčí a připomněla, že v současné době neexistuje norma, která by ukládala chovateli obecnou povinnost mít psa za každých okolností na vodítku. Existuje však jeho plná odpovědnost za jím způsobené škody.
Mluvčí městské policie zároveň vyzývá k tomu, aby lidé v případě obtěžování či dokonce napadení ze strany zvířete, volali na linku 156 nebo 158 co nejdříve. „Pozdější řešení, kdy dojde k časové prodlevě, je vždy méně efektivní, někdy se nepodaří ani dohledat viníka. Přestože se snažíme maximálně využívat kamerový systém a nasazovat strážníky do exponovaných lokalit, jsme samozřejmě limitováni jak technicky, tak i personálně,“ tvrdí mluvčí.
Praha jako ideální město pro psy
V roce 2020 se Praha umístila ve studii společnosti Coya čtvrtá mezi městy, která jsou nejlepší pro život se psem. Těch aktuálně žije v Praze přes 90 tisíc.
„Chov takto vysokého počtu psů koncentrovaný do prostorově omezeného zastavěného území logicky přináší řadu problémů, jako je znečišťování, poškozování veřejné zeleně, nežádoucí střety psů s chovateli, nebo mezi zvířaty samými. Aby bylo problémů co nejméně, měli by se majitelé zvířat chovat zodpovědně a ohleduplně,“ vysvětlila Irena Seifertová a problematiku uzavírá tvrzením, že represe není vždy řešením.
