Mrskání pomlázkou na Velikonoční pondělí má přinést zdraví a jarní svěžest
Velikonoční pondělí patří podle tradic chlapcům a dívkám, mládenci ráno a dopoledne čekají na děvčata, koledují a vyšlehávají je. Děvčatům to má přinášet pohlazení, po němž neuschnou. Mládenci dostávají od děvčat na oplátku kraslice.
Dnešní den, zvaný občas i jako Červené pondělí, následuje jen čtyřiadvacet hodin po Zmrtvýchvstání Páně. Je to tak druhý den, který křesťané prožívají při velikonočním oktávu, což je týdenní radost z vykoupení. Oktáv připomíná velikost a význam Kristova vzkříšení.
Pomlázky a polévání vodou
V České republice je zvykem na Velikonoční pondělí vzít do ruky domácky pletenou pomlázku, většinou z osmi až dvanácti vrbových proutků (to však neznamená, že chlapci nedokážou uplést tlustší) a jít koledovat a mrskat děvčata z okolí. Vše doprovází odříkávání různých koled, z nichž nejznámější je určitě „Hody, hody doprovody“. Jsou ale i místa, kde se děvčata polévají studenou vodou.
Deset zajímavostí o Velikonocích:
- Velikonoční ostrov nemá nic společného z Velikonocemi.
- Na Slovensku či v Maďarsku se o Velikonocích mají ženy polévat studenou vodou, parfémy nebo kolínskou a žádat o vejce nebo také polibek.
- Nejvyšší čokoládové velikonoční vejce bylo vyrobeno v Itálii v roce 2011. Tyčilo se do výšky 34 metrů a vážilo více než sedm tun.
- Na Velikonoce se děti ve Švédsku oblékají jako velikonoční čarodějnice s dlouhými sukněmi, barevnými šátky a malovanými červenými tvářemi.
- Zajímavým faktem je, že jen hrstka lidí začíná při jedení velikonočního zajíčka nohama nebo ocáskem. Více než polovina lidí si ráda pochutná nejprve na uších.
- Pletené nádoby na vajíčka nebo pamlsky mají být symbolem připomínajícím ptačí hnízda a nový život, a to zvláště, když jsou naplněné až po okraj vajíčky.
- V lidovém pojetí se zajíček považuje za symbol zmrtvýchvstání. A to proto, že nikdy nespí; nemá totiž oční víčka.
- Slovo pomlázka má původ ve slově pomladit a mělo značit předání svěžesti, mládí a pružnosti děvčatům.
- To Řekové slaví Velikonoce v kruhu rodinném vajíčkovou bitvou. Cílem je trefit vajíčkem co nejvíce svých protivníků.
- Velikonoce jsou jediný pohyblivý svátek v kalendáři a jejich termín vždy připadá na první neděli po prvním jarním úplňku.
Mrskání nebo šupání?
Samotné koledování má v jednotlivých krajích různých podob. Někde se říká šlehání nebo mrskání, jinde se zase setkáte s výrazem šupání. Cíl je ale jediný: děvčata mají po mrskání získat část jarní svěžesti z vrbových proutků. Jsou tak chlapci „pohlazeny“ a neuschnou. Děvčata jsou navíc na koledníky vždy připravena a ti dostávají odměny, většinou v podobě kraslic. K tomu pak mladší dostanou většinou něco na zub, ti starší spíše něco na posilněnou.
A kdo vůbec s tradicí šlehání přišel? Těžko říct, ale vůbec první zmínka o velikonoční pomlázce se objevuje ve vzpomínkách pražského kazatele Konráda Waldhausera, jenž žil ve 14. století. Mezi tradice se již také řadí střídání v přestupný rok, kdy by měla chodit šlehat děvčata chlapce.
Velikonoční pondělí ale nemá tradice jen v dopoledních hodinách. Například odpoledne si děti dříve chodily hrát za ves, kde soutěžily o vykoledovaná vajíčka. Ťukalo se například vejce o vejce a komu prasklo dříve, musel dát své vajíčko vítězi. Závodilo se s nimi i po nakloněné ploše „na valbisku“. Na večer se pak na vsích veselilo v hospodách při dobré muzice.
