Blíží se Týden skleněného zabijáka. Lidé zmapují riziková místa pro ptáky
Milion ptáků ročně zahyne v Česku po nárazu do prosklené překážky. Vyplývá to z odhadů tuzemských ornitologů. Česká společnost ornitologická proto žádá veřejnost o pomoc s mapováním rizikových míst. Osvětová akce Týden skleněného zabijáka bude od 3. do 9. října. Pomáhat lze ale celoročně.
Náraz do prosklené plochy patří k nejčastějším důvodům úhynu ptáků
Říjnová akce má zpřesnit poznatky o počtu smrtících incidentů a posílit jednání s majiteli problematických objektů. Pro ptactvo jsou podle ČSO nebezpečné třeba zrcadlící pláště obchodních center a moderních výškových domů, průhledné spojovací krčky budov či prosklené stěny zastávek.
„Náraz do prosklené plochy patří vedle sražení autem a úhynu na drátech a sloupech vysokého napětí k nejčastějším důvodům, proč u nás divoce žijící ptáci hynou. Problém ale není tolik viditelný. Zatímco mrtvé ptáky na silnicích nebo pod vysokým napětím vidíme často, opeřence, kteří zahynou po nárazu do skleněné plochy, úklidové čety velmi rychle odstraní. Jde o neviditelný, ale velký problém," uvedl za ČSO Lukáš Viktora.
Viktora vysvětlil, že průhledné sklo, třeba plášť zastávky či protihluková stěna u dálnice, nedokáže pták zaznamenat jako překážku a narazí do ní v plné rychlosti. U plášťů budov je pak nebezpečné, že zrcadlí buď oblohu nebo okolní zeleň. „Stávají se tak pro ptáky neviditelnými a poskytují fikci možného průletu," podotkl Viktora, který se zabývá ochranou ptactva ve městech.
Silueta dravce nefunguje
„Stačí obejít skleněné plochy v okolí. Když pak lidé najdou zabitého nebo zraněného ptáka, je důležité zadat informace o nálezu – datum, čas, místo a fotodokumentaci – do databáze birds.cz," popsala Gabriela Dobruská, která má osvětovou akci na starost.
Podle Viktory mohou lidé mapovat riziková místa celoročně. „Uvítáme i zpětná hlášení a především průběžná, která nám řeknou, že na konkrétní budově opakovaně dochází k nárazům ptáků do skel. Z dosavadních zkušeností při jednání s majiteli a provozovateli nebezpečných skleněných ploch víme, jak je důležité mít data, o která se můžeme opřít," sdělil ornitolog.
Experti zdůraznili, že rizikové plochy lze zabezpečit. „Silueta jednoho dravce nefunguje. Ze všeho nejdůležitější je zajistit, aby ptáci měli možnost včas si prosklených ploch všimnout a bezpečně se jim vyhnout. K tomu slouží například barvy na sklo, samolepící fólie nebo samolepky s nejrůznějšími motivy," popsal Viktora. „Na tvaru ani barvě nezáleží, musí být ale maximálně deset centimetrů od sebe a z vnější strany – jinak by v případě zrcadlení nebyly vidět," dodal. ČSO také pořádá semináře o ochraně ptáků, které cílí na architekty, stavaře, projektanty i úředníky.
Po nárazu do skla podle vědců umírají jak malí pěvci, tak i větší draví ptáci, včetně poštolek či krahujců. Ornitologové uvedli, že po celém světě ročně v důsledku těchto nehod uhynou až dvě miliardy ptáků. Po nebezpečných místech budou od 3. do 9. října pátrat také lidé v zahraničí, v rámci akce Global Bird Rescue, které je ta tuzemská součástí.
