Jsou bloky na Staromáku dobrým řešením? Podívejte se na srovnání se světem
Na Staroměstském náměstí byly v pátek nahrazeny bezpečnostní černožluté bloky žulovými kvádry. Ty mají rozměry 50 krát 50 krát 100 centimetrů a cena jednoho kvádru je přibližně 39 tisíc korun.
Podle mluvčího pražského magistrátu Víta Hofmana by kvádry neměly být rušivým prvkem, jelikož je opracovaný kámen z žuly a ta je nejčastěji používaným materiálem pražských dlažeb. Splynutí s historickým okolím je ostatně cílem této výměny, jak konstatoval náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN).
Jsou kvádry dobrým řešením?
V návaznosti na několik teroristických útoků, například v červenci roku 2016 ve francouzském Nice, začaly města po celé Evropě i světě stavět takzvané protiteroristické bloky a barikády. Praha tedy není výjimkou.
Tímto způsobem se například s protiteroristickým opatřením vypořádali v australském Melbourne.
Některá řešení, jako právě toto, jsou víceméně dlouhodobá.
Některá města, jako švýcarský Curych, nainstalovala protiteroristické bloky spolu s policejní hlídkou přes vánoční trhy.
V New Yorku zareagovali na teroristické útoky železnými tyčemi. Podle starosty města Billa de Blasia bylo vyčleněno přes 50 milionů dolarů na bezpečnostní opatření vysoko-rizikových veřejných prostor.
Nastálo jsou v Praze bezpečností bloky na Staroměstkém náměstí. Na další místa, třeba na Václavské náměstí, jsou umisťovány situačně, například na různé trhy a podobně.
