Letní sezona v AJG na Hluboké láká třemi výjimečnými výstavními projekty

Výstavy otevírají dialog mezi obrazem, pamětí a vizuální kulturou 20. století a společně vytvářejí mimořádný celek. Návštěvníci vstupují do imaginativního světa středoevropské krajinomalby přelomu 19. a 20. století, objevují monumentální a hluboce osobní grafické cykly Jana Vičara inspirované africkými zkušenostmi a zároveň nahlížejí do jedinečného tvůrčího procesu Jiřího Balcara, jehož filmové plakáty patří k vrcholům českého poválečného designu.

Sny o krajině: Schikaneder, Slavíček, Moll aj.

Výstavu s podtitulem Podoby krajinomalby středoevropského symbolismu a secese připravil kurátor Adam Hnojil. Na přelomu 19. a 20. století prochází česká krajinomalba zásadní proměnou. Krajina postupně přestává být pouhým záznamem skutečnosti a proměňuje se v prostor emocí, atmosféry a vnitřního prožívání.

„Výstava představuje symbolistní a secesní krajinomalbu jako svébytný obrazový svět, v němž se prolíná bezprostřední zkušenost přírody se subjektivní interpretací reality. V tvorbě autorů, jako byli Jakub Schikaneder, Antonín Slavíček či Carl Moll, se krajina stává nositelem nálady, ticha i existenciálního napětí,“ přibližuje kurátor Adam Hnojil.

Projekt sleduje proměnu moderního obrazového myšlení ve středoevropském prostoru v období kolem roku 1900, kdy se krajina definitivně emancipuje jako autonomní prostor imaginace a emocí.

Jiří Balcar: Filmové plakáty malbou a koláží (1959–1967)

Výstavu připravil kurátor Zdenek Primus. Jiří Balcar (1929–1968) patří mezi nejvýznamnější osobnosti českého výtvarného umění 50. a 60. let. Ve své tvorbě originálně propojoval malbu, grafiku, koláž a typografii a zásadně ovlivnil podobu československého filmového plakátu.

„Výstava představuje originální předlohy k filmovým, divadelním a výstavním plakátům z let 1959–1967, často dochované v několika variantách. Návštěvníci tak mohou sledovat samotný proces vzniku plakátového díla – od prvních skic přes koláže a malby až po finální tiskovou podobu,“ říká o výstavě její kurátor Zdenek Primus.

Vedle plakátů výstava ukazuje také šíři Balcarových výtvarných technik a potvrzuje jeho mimořádnou pozici experimentátora českého poválečného umění.

Jan Vičar: Černé slzy

Kurátorem výstavy je Jan Kunze. Grafika zde funguje jako zápisník paměti, otisk nočního dechu i řez vedený skrze vrstvy materiálu a času.

Výstava Černé slzy představuje soubor děl Jana Vičara inspirovaný především jeho africkými pobyty a zkušenostmi. Výrazný solitér současné české grafické scény, držitel Ceny Maria Avati Francouzské akademie a Ceny Vladimíra Boudníka, přináší hluboce osobní a existenciálně silnou výpověď.

„Vičarovy dřevořezy a linoryty oscilují mezi deníkovým záznamem a snovou vizí. Afrika se v jeho tvorbě stává iniciační krajinou – nikoliv popisovanou, ale intenzivně prožívanou. Autor vychází z klasických grafických technik, které však posouvá směrem k monumentálním formátům a experimentální práci s matricí, rytmem a strukturou obrazu,“ přibližuje tvorbu autora kurátor Jan Kunze.

Jeho tvorba navazuje na evropskou grafickou tradici od Dürera po Goyu i na expresivní imaginaci Josefa Váchala. Výstava představuje Jana Vičara jako autora, který dokazuje, že klasická grafika může být i dnes mimořádně současná, fyzická a emocionálně naléhavá.