Hišám Malik na výstavě v Jeruzalémské synagoze reflektuje židovské komunity od Tokia po Mexiko
V pražské Jeruzalémské synagoze zahájí dnes vpodvečer Židovská obec v Praze výstavu obrazů umělce a světoběžníka Hišáma Malika nazvanou 18. Podtitul výstavy říká, že se jedná o uměleckou reflexi židovských komunit od Tokia po Mexiko, spojených s mystickým výkladem čísla 18. Výstava potrvá do 4. května, sdělila novinářům produkční výstav pražské židovské obce Lenka Janíková.
Malik se zaměřil na život a tradice méně známých židovských komunit v různých částech světa, které procestoval nebo v nich žil. Zachytil komunity z Tokia, Říma, Mexika, Indie, ale také historii holokaustu v Nizozemí, umělecky tak prozkoumal globální židovskou identitu.
Malik podle Janíkové vychází z faktu, že Židé žili v diasporách po celém světě a uchovali si identitu i schopnost prosperovat. I proto dostala výstava název 18, a to podle hebrejského výrazu pro život. Toto hebrejské slovo, které zní „chaj“, tvoří podle Janíkové dvě písmena – chet a jud - jejichž numerická hodnota je 8 a 10, dohromady 18. „Číslo je v židovské tradici považováno za zvláštní a významné," uvedla Janíková.
Umělec zpravidla maluje olejovými a akrylovými barvami. Námětem mu je kultura, historie, identita, psychologie. Obrazy vynikají složitými texturami a živými barvami.
Malik sídlí v Praze, ale vystavuje po celé rpeublice
Hišám Malik se narodil indickým rodičům v roce 1978 v Bahrajnu, mnohokrát se stěhoval. Nejprve do Indie, později do Spojených arabských emirátů. Umělecká studia absolvoval v Kanadě a v USA, vystavoval po celém světě včetně Afriky. Jeho tvorbu ovlivnily zkušenosti z putování po světě, působení různých prostředí a kultur.
Nyní Malik žije v Praze a obrazy vystavoval také v mnoha českých městech. Loni jeho díla doprovodila výstavu věnovanou historii Židů v Muzeu Vysočiny Havlíčkův Brod, letos mu společně s indickým umělcem Mohanem Naikem uspořádalo výstavu východočeské Městské muzeum Králíky.
Pražská Jeruzalémská synagoga byla postavena v roce 1906 jako náhrada za synagogy zbořené při asanaci. Je příkladem secesní stylizace tvarosloví maurského slohu. Podle projektu vídeňského architekta Wilhelma Stiassneho (1842 až 1910) ji zbudoval na náklady Spolku pro vybudování nového chrámu stavitel Alois Richter.
Za druhé světové války se ze synagogy stalo skladiště nacisty konfiskovaného židovského majetku, díky tomu byla zčásti uchráněna před devastací. Pro synagogu se používají dva názvy, Jubilejní a Jeruzalémská. Stále slouží bohoslužbám, a také jako kulturní a výstavní prostor. Základní vstupné činí 150 korun, Malikova výstava bude otevřena do 4. května denně kromě sobot a židovských svátků, od 10:00 do 17:00.
