Nedaleko Prahy objevili hned dva poklady, mají nevyčíslitelnou hodnotu
Středočeský kraj se na tiskové konferenci pochlubil hned dvěma poklady, které byly nedávno objeveny. Na Rakovnicku našel první z dvanácti zlatých mincí amatérský hledač v lese pomocí detektoru kovů, na Kutnohorsku to byla zase úplná náhoda. Přes dva tisíce stříbrných mincí tam z pole vyzdvihli poté, co si jedné všimla žena na procházce. Podle odborníků se jedná o nálezy nevyčíslitelné hodnoty.
Zlaté mince má dnes ve své sbírce Muzeum T. G. M. Rakovník díky amatérskému hledači kovů a nadšenci do historie Oldřichu Štefkovi. Dlouhodobě spolupracuje s archeoložkou Kateřinou Blažkovou z rakovnického muzea, účastnil se přednášky o nálezu zlatých šperků a nadchl se do dalšího objevování. „Hned jsem Katce volal a jako první jsem jí řekl, ať se posadí, pro jistotu. A pak se to rozjelo,“ řekl Štefek na tiskové konferenci. Archeologům poděkoval, že ho k vyzvedávání mincí přizvali.
Celkem v lese nedaleko obce Řevničov objevili dvanáct mincí, statérů různých hodnot. Vyrazil je v pravěku keltský kmen Bójů. Podle archeologů dlouho v oběhu nebyly, jsou lesklé a zachovalé. Podle Blažkové nálezy naznačují, že Rakovnickem vedly v pravěku i ve středověku koridory, kterými cestovali příslušníci tehdejších elit.
„Chceme je prezentovat v nové expozici našeho muzea, kam přidáme i ten předešlý nález, unikátní šperky. Doufáme, že do dvou let se to podaří,“ informovala ředitelka Magdalena Elznicová Mikesková. Mince zatím lidé mohou vidět dnes a zítra během tradičního Dne s Kelty v muzeu v Novém Strašecí.
Na archeologické práce dohlížela i policie
Další, mnohem obsáhlejší poklad, vydalo pole na Kutnohorsku. Jedné ze stříbrných mincí si tam na konci letošního března při procházce všimla žena, která ji vzala a odnesla ji do Českého muzea stříbra v Kutné Hoře. Numismatik tam potvrdil, že se jedná o denár.
„Po konzultaci s Archeologickým ústavem jsme dospěli k závěru, že stojí za to se tam vrátit a zkusit zjistit, zda se tam nenachází další. Tato domněnka se potvrdila,“ sdělila Lenka Mazačová, ředitelka Českého muzea stříbra v Kutné Hoře.
Mince během pěti dní vyzvedávali pracovníci Archeologického ústavu pod vedením Filipa Velímského. Asistovala jim při tom i policie, proto bylo nutné prostor zabezpečit. „Ve zbytkové nádobě se nacházelo asi třia mincí, dalších asi 800 mincí bylo zvyzvednuto z rozšířené depotové jámy, kdy se přesívala veškerá vytěžená zemina. Dalších asi tisíc pocházelo z prostoru okolo jámy,“ popsal Velímský. Zatím jich mají 2150, počet se ale může změnit, u některých totiž při očištění zjistí, že jsou slepené.
Je možné, že se jednalo o žold
„V tuto chvíli je depot datován na přelom 11. a 12 století. Je to unikátní soubor v tom, že obsahuje ražby tří panovníků, což je asi dvacetileté období,“ sdělila Mazačová. Jedná se o Vratislava II., Břetislava II. A Bořivoje II.
„Bohužel, pro přelom 11. a 12. století postrádáme údaje o kupní síle soudobé mince. Šlo ale o obrovskou, pro obyčejného člověka nepředstavitelnou a současně i nedostupnou částku. Dá se srovnat s milionovou výhrou v jackpotu,“ vysvětlil Velímský.
„Předpokládáme, že se asi jednalo o žold, který mohl být zakopán. Je to tak obrovská suma, kterou řadový šlechtic neměl. Musí to být záležitost na té nejvyšší úrovni,“ doplnila pro redakci Pražské Drbny Mazačová. Vystavit denáry chce muzeum do léta 2025.
