Velikonoční pondělí: Připomeňte si novodobé i zapomenuté zvyky. Víte, co dnes vařit k obědu?
Dnes vrcholí Velikonoce, a to Velikonočním pondělím. Víte, proč vůbec chodí malí i velcí muži s pomlázkou? Kde vůbec tato tradice vznikla? A jaký je třeba ideální oběd na dnešní den?
Velikonoční pondělí, někdy zvané též jako Červené pondělí, následuje jen čtyřiadvacet hodin po Zmrtvýchvstání Páně. Je to tak druhý den, který křesťané prožívají při velikonočním oktávu, což je týdenní radost z vykoupení. Oktáv připomíná velikost a význam Kristova vzkříšení.
K dnešnímu dni se vztahuje řada zvyků, přičemž některé se dochovaly dodnes a některé již vymizely. Pojďme se teď na některé z nich podívat podrobněji.
Jednotlivé zvyky se měnily z regionu na region. Jisté však je, že tradice rozdávání vajíček a mrskání pomlázkou je českou a slovenskou raritou, kterou jinde ve světě nenajdete.
Z osmi až dvanácti proutků
V naší zemi je zvykem na Velikonoční pondělí vzít do ruky domácky pletenou pomlázku, většinou z osmi až dvanácti vrbových proutků (to však neznamená, že chlapci nedokážou uplést tlustší) a jít koledovat a mrskat děvčata z okolí. Vše doprovází odříkávání různých koled, z nichž nejznámější je určitě „Hody, hody doprovody“. Jsou ale i místa, kde se děvčata polévají studenou vodou.
Samotné koledování má v jednotlivých krajích různých podob. Někde se říká šlehání nebo mrskání, jinde se zase setkáte s výrazem šupání. Cíl je ale jediný: děvčata mají po mrskání získat část jarní svěžesti z vrbových proutků. Jsou tak chlapci „pohlazeny“ a neuschnou. Děvčata jsou navíc na koledníky vždy připravena a ti dostávají odměny, většinou v podobě kraslic. K tomu pak mladší dostanou většinou něco na zub, ti starší spíše něco na posilněnou.
Taktéž nástroj užívání při pomlázce má řadu variant názvů: pamihod, metla, šlehačka, žila, korbáč, karabáč, hodovačka, tatar, šibák, kocar, čugar, kantar nebo kančúch.
Děvčata chodila šlehat chlapce
A kdo vůbec s tradicí šlehání přišel? Těžko říct, ale vůbec první zmínka o velikonoční pomlázce se objevuje ve vzpomínkách pražského kazatele Konráda Waldhausera, jenž žil ve 14. století. Mezi tradice se již také řadí střídání v přestupný rok, kdy by měla chodit šlehat děvčata chlapce. Tomu tak je právě letos.
Velikonoční pondělí ale nemá tradice jen v dopoledních hodinách. Například odpoledne si děti dříve chodily hrát za ves, kde soutěžily o vykoledovaná vajíčka. Ťukalo se například vejce o vejce a komu prasklo dříve, musel dát své vajíčko vítězi. Závodilo se s nimi i po nakloněné ploše „na valbisku“. Na večer se pak na vsích veselilo v hospodách při dobré muzice.
Dnes končí prázdniny
Školákům a studentům dnes končí pětidenní velikonoční prázdniny, dospělým čtyřdenní prodloužený víkend. Na očekávaný zvýšený provoz na silnicích po celé Velikonoce dohlíží policie, dnes se zaměří také na dodržování zákazu pro řidiče pít alkohol. Pokud tedy dnes vyjedete na silnice, tak počítejte se zvýšeným počtem policejních hlídek.
Co dnes vařit?
A co si dát dnes k obědu? Na Velikonoční pondělí bývá zvykem dát si nějaký slavnostnější masový oběd po ukončeném půstu, nechybějí ani všudypřítomná vajíčka. K obědu se podává například jehněčí maso nebo pečený králík, z vajec se dělají omelety, pomazánky nebo nádivky.
