Senát podeváté otevře své sídlo při Hradozámecké noci
Valdštejnský palác, který je sídlem Senátu, v sobotu opět při Hradozámecké noci zpřístupní své prostory včetně jednacího sálu. Návštěvníci budou moci nahlédnout i do kaple svatého Václava. Pozdně večerní prohlídky raně barokního paláce, který si nechal v 17. století zbudovat vévoda Albrecht z Valdštejna, se uskuteční devátým rokem.
„Od 14:00 do 22:00 můžou návštěvníci na individuální prohlídky Valdštejnského paláce, včetně Jednacího sálu a kaple svatého Václava. Poslední vstup na prohlídky bude možný ve 21:30," uvedla Andrea Kubová z Kanceláře Senátu. Otevřená bude také Valdštejnská zahrada, a to od 9:00 do 21:00.
Kromě bezplatných prohlídek bude podle Kubové pro návštěvníky připraven vědomostní kvíz pro děti i dospělé. Trasa začne v Informačním centru Senátu v průchodu z I. na II. nádvoří Valdštejnského paláce. Pro úspěšné řešitele bude připravený malý dárek, uvedla Kubová.
Hradozámeckou noc pořádá od roku 2010 Národní památkový ústav s cílem představit památky netradičně. Každoročně se do ní zapojují desítky státních i soukromých památkových objektů z celé republiky.
Valdštejnský palác byl vybudován v letech 1623 až 1630, vévoda a velitel císařských vojsk za třicetileté války si ho ale příliš neužil. Strávil v něm nanejvýš rok, podle některých historických pramenů pouze 80 dnů, než byl v roce 1634 zavražděn v Chebu. Jeho potomci palác vlastnili do konce druhé světové války, pak připadl na základě tzv. Benešových dekretů československému státu a byl upraven pro potřeby vládních úřadů.
Valdštejnský palác nabízí návštěvníkům o víkendech zdarma prohlídky reprezentativních prostor. Lidé si mohou projít trasu, která zahrnuje Mytologickou chodbu, Audienční sál, Předpokoj, Rytířský sál a Hlavní sál. Jeho výzdoba je především oslavou válečnického umění Albrechta z Valdštejna. Nástropní freska ho podle některých historiků zpodobňuje jako boha války Marta na válečném voze.
Svatováclavská kaple se nachází v jednom z rohů prvního nádvoří Valdštejnského paláce. Prochází všemi jeho patry, je vysoká 16 metrů. Zdobí ji výjevy ze svatováclavské legendy. Oltář je dílem truhláře a řezbáře Arnošta Jana Heidelbergera a je nejstarší barokní památkou tohoto druhu v Praze.
