Před třiceti lety se na áčku otevřela stanice Skalka. Proč v ní některé spoje končí?
Na dlouhou dobu posledním rozšířením trasy A pražského metra se stala stanice Skalka na stejnojmenném sídlišti, kterou mohli cestující začít využívat 4. července 1990. Teprve o necelých 16 let později, v květnu 2006, se pro provoz s cestujícími otevřela jako stanice jedna z hal depa v Hostivaři, ve které byla původně myčka souprav.
Proč některé soupravy na Skalce končí?
Stanice Skalka je dostupná pěšky ze stejnojmenného sídliště a z části starší zástavby Strašnic. Funguje hlavně jako přestupní bod mezi metrem a povrchovou dopravou. Při svém otevření v roce 1990 k ní byla přivedena autobusová doprava z velké části jihovýchodního sektoru Prahy, a to především z Hostivaře, Horních a Dolních Měcholup, Uhříněvsi, ze sídlišť Zahradní Město, Horní Měcholupy-Petrovice, Hornoměcholupská a Košík a také z od průmyslových podniků v Hostivaři, Dolních Měchopulech, Malešicích a Uhříněvsi.
Stanice Skalka je zajímavá tím, že na ní některé soupravy metra končí, přestože není konečnou stanicí. Trasa ze Skalky do konečné stanice Depo Hostivař má totiž nižší propustnost, a tak v pracovních dnech kromě časného rána a večera končí polovina souprav právě na Skalce.
Jak šel čas s áčkem
Nejstarší úsek linky A začal fungovat v srpnu 1978, bylo na něm sedm stanic, z toho jedna přestupní. Šlo o Muzeum s linkou C, od vybudování linky B v roce 1985 je přestupní i Můstek. V prosinci 1980 se "áčko" prodloužilo o tři stanice v úseku od Náměstí Míru po Želivského.
V červenci 1987 přibyla stanice Strašnická, později Skalka a Depo Hostivař. Nejnověji se v dubnu 2015 otevřel celý nový úsek na západním okraji města se stanicemi Bořislavka, Nádraží Veleslavín, Petřiny a Nemocnice Motol.
