Praha 1 i 8 schválily smlouvu o výstavbě Penty v okolí Florence, opozice to kritizuje

Město prostřednictvím kontribucí požaduje po developerech určitou částku za metr hrubé podlažní plochy plánovaných projektů, přičemž hlavní pákou je případná nutnost změny územního plánu. Příspěvky vycházejí z metodiky, jejíž příprava začala v minulém volebním období, a využívají institutu takzvaných plánovacích smluv zavedených novým stavebním zákonem.

Podle radního Prahy 1 Karla Grabeina Procházky (ANO) jsou příspěvky pro Prahu 1 vypočítány na základě podílu pozemků na jejím území, který tvoří osm procent z celkové plochy předmětných změn územního plánu. Celkové kontribuce budou mít podle pondělního vyjádření Penty hodnotu přes 300 milionů korun a rozdělí si je Praha 1, Praha 8 a magistrát.

Praha 1 podle Grabeina Procházky získá asi 16 milionů, z toho asi deset milionů v hotovosti. „Měl by to být základ pro fond, který v Praze 1 chceme založit, aby do něj i do budoucna chodily finanční prostředky, které budou vyplývat z plánovacích smluv," řekl radní. Dalších pět milionů bude formou nefinančního plnění, což chce městská část podle Grabeina Procházky využít k úpravám ulice V Celnici. Dodal, že k tomu může radnice čerpat ještě sedm milionů korun, které vyplývají z již dříve uzavřené smlouvy s Pentou. Zbylý milion korun pak tvoří podíl Prahy 1 na nákladech na architektonickou soutěž.

Opoziční zastupitelé kritizovali způsob předložení materiálu i obsah smlouvy. Například Pavel Marc (Zelení) uvedl, že smlouva zastupitelům dorazila až v pondělí večer, což jim nedalo dostatek času si rozsáhlý dokument prostudovat.

 Na jednání vystoupila také Anna Vinklárková z organizace Arnika, které se podoba smlouvy a navázaných změn územního plánu nelíbí dlouhodobě. Kritizovala například posun autobusového nádraží, který je podle ní součástí jedné ze změn.

Praha 8 by měla kromě peněz získat budovu školky na Rohanském ostrově a pět bytů o velikosti 1kk a 2kk. „Určitým experimentem, který je tu aplikován poprvé, je deset bytů, které si s městskou částí dělíme na půl. Investor byl nejprve rezistentní, ale nakonec se to podařilo domluvit," uvedl na schůzi náměstek primátora Petr Hlaváček (STAN). Zmínil také, že magistrát požádal ministerstvo dopravy o prověření možnosti vybudovat vedle autobusového nádraží železniční zastávku Florenc. Z ní by cestující mohli pokračovat přímo na letiště.

Opoziční zastupitelé kritizovali především to, že materiály nedostaly k prodiskutování komise. Podle místostarosty Radomíra Nepila (ANO) je projednání v komisích zástupný problém. „Hlasováním vyjádříte, zda chcete změnu Florence, nebo chcete zakonzervování v současném stavu," reagoval Nepil. Část opozice kritizovala také možnost přesunu autobusového nádraží, protože zkomplikuje cestujícím přestupování na metro. Pirátští zastupitelé Martin Štěrba a Michal Novák se tázali, zda dopravní podnik počítá s prodloužením podchodu. Podle Nepila je to dotaz na dopravní podnik.

Zastupitel Václav Stránský (8žije a Praha Sobě) se ptal, proč je v jedné ze smluv uvedeno, že městská část zaplatí investorovi po vybudování školky částku zhruba tři miliony korun. Nepil o zodpovězení dotazu požádal právního zástupce městské části. Ten vysvětlil, že z metodiky hlavního města vyplývá, že městská část za nefinanční plnění hradí vždy tři procenta ceny.

Penta už na části pozemků u Masarykova nádraží postavila kancelářskou budovu Masaryčka, kterou otevřela loni. První ze změn územního plánu, kterých se týká schválená smlouva, zahrnuje další pozemky u nádraží směrem na východ, druhá pak parcely na Florenci včetně autobusového nádraží. To Penta spolu s přilehlými pozemky koupila v roce 2023. Na podobu území v minulosti Penta ve spolupráci s hlavním městem vypsala mezinárodní urbanistickou soutěž, která sloužila jako podklad pro změny územního plánu. Celkové dojednané kontribuce dále zahrnují převod deseti bytů na město, výstavbu školky a budování občanské vybavenosti, zeleně či uměleckých děl.