Jedná se o PR článek. Více info k PR článkům můžete najít ZDE.
PR článekČtvrtek, 16. července 2026, 08:35
Prodej akcií nebo podílových listů se ziskem automaticky neznamená daňovou povinnost. Rozhoduje délka držení cenných papírů a výše příjmu z prodeje za daný kalendářní rok. Jak přesně časový test a stotisícový limit fungují, se dozvíte v následujících řádcích.
Zákon o daních z příjmů nabízí drobným investorům dvě samostatné cesty, jak se při prodeji cenných papírů se ziskem vyhnout dani z příjmu. První se nazývá časový test, druhou tvoří roční limit celkového příjmu z prodeje. Než se rozhodnete investovat s bankou nebo přes jinou instituci, vyplatí se obě pravidla znát předem a počítat s nimi už při prvním nákupu, nejen až u prodeje.
Časový test počítá dobu mezi nákupem a prodejem konkrétního cenného papíru. Pokud mezi oběma daty uplyne více než tři roky, je příjem z prodeje osvobozen od daně bez ohledu na výši zisku. U opakovaných nákupů, typických třeba pro fondy, se test posuzuje zvlášť pro každý jednotlivý nákup podle pořadí, ve kterém byly cenné papíry pořízeny.
Pokud časový test nesplníte, tedy cenné papíry prodáte dříve než po třech letech od jejich nákupu, neznamená to ještě automaticky povinnost celý zisk zdanit. Nastupuje totiž druhé pravidlo, které umí drobné a příležitostné investory ochránit před zbytečným papírováním i v případě rychlejšího prodeje s menším ziskem, ke kterému občas dojde třeba kvůli neočekávané potřebě peněz.
Příjmy z prodeje cenných papírů, u kterých časový test nevyšel, zůstávají osvobozené od daně i tak, pokud jejich úhrn za celý kalendářní rok nepřesáhne 100 000 Kč. Nejde přitom o zisk, ale o celkovou částku, kterou investor prodejem skutečně získal. Tedy o součet všech takových prodejů za dané období, i kdyby šlo o desítky drobných obchodů.
Limit 100 000 Kč se posuzuje za celý kalendářní rok a za všechny prodeje dohromady, nikoli za jeden jednotlivý obchod. Pokud součet těchto příjmů limit i jen o korunu překročí, ztrácí osvobození celá částka, nikoli pouze rozdíl nad stanovenou hranici, a je nutné ji celou uvést v daňovém přiznání jako příjem podléhající dani.
Zdanitelný zisk z prodeje cenných papírů se v přiznání uvádí jako ostatní příjem a obvykle se zdaňuje sazbou 15 procent, u vyšších příjmů může být sazba i vyšší. Ztrátu z jednoho prodeje lze v rámci stejného roku započíst proti zisku z prodeje jiných cenných papírů, což celkovou daňovou povinnost snižuje, i když ji nelze převést do dalších let.
Časový test a stotisícový limit se týkají pouze zisku z prodeje, tedy rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou cenného papíru. Dividendy nebo úroky z investic se zdaňují úplně jinak, obvykle přímo srážkou u zdroje ještě před výplatou, a do tohoto výpočtu se proto vůbec nezapočítávají.
Stejná pravidla platí i pro podílové listy, tedy pro investice do fondů, ne jen pro jednotlivé akcie nakoupené na burze. Jak fondy fungují a čím se liší od nákupu jednotlivých akcií, přehledně vysvětluje ČSOB, která se investicím dlouhodobě věnuje a nabízí k tématu i další praktické informace pro začátečníky i zkušenější investory.
Než cenné papíry prodáte, stojí za to spočítat, jak dlouho je držíte a kolik jste za poslední rok podobným způsobem už vydělali. Obě čísla rozhodnou o tom, zda peníze z prodeje zůstanou celé, nebo jejich část odejde na dani.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?