Sobota, 3. července 2021, 10:15
Strahovský stadion byl s kapacitou 220 tisíc diváků jedním z největších stadionů na světě, dostal se i do Guinnesovy knihy rekordů. Byl otevřen před 95 lety, 4. července 1926, kdy se zde konal VIII. všesokolský slet. Později se stal místem dalších sokolských sletů či jiných veřejných akcí. Za celou dobu zde vystoupilo rekordních 750 tisíc cvičenců. Během komunistického režimu sloužil také pro potřeby národních spartakiád a po roce 1989 na něm vystoupily jedny z největších hvězd světové hudby. Nyní místo slouží jako tréninkové centrum mládeže fotbalové Sparty.
Stadion byl vystavěn za účelem konání všesokolských sletů, v roce 1926 ale měl písčité cvičiště, hliněné valy a dřevěné tribuny pro diváky. Původní stadion projektoval architekt Alois Dryák. Později byl několikrát dostavován, třeba v letech 1932–1938 byla (podle návrhů architektů Ferdinanda Balcárka a Karla Koppa) vybudována západní tribuna a v letech 1960–1975 byl celý areál dostavěn pro potřeby národních spartakiád. Celková plocha stadionu je 63 tisíc metrů čtverečních, nyní je na něm osm fotbalových hřišť.
Před válkou se zde konalo několik sokolských sletů a dalších veřejných vystoupení, největší návštěvnost zaznamenal areál v červnu a červenci 1938, kdy tehdejší Masarykův státní stadion hostil protiválečný X. všesokolský slet.
Za druhé světové války byl stadion využíván nacisty při odsunu židů, kteří tu byli shromážděni před transportem. Po válce se zde zase shromažďovali Němci, kteří čekali na transport z českých zemí.
První celostátní spartakiáda se zde uskutečnila v roce 1955 jako oslava desetiletého výročí ukončení druhé světové války. Série celostátních a později Československých spartakiád, které se konaly v pětiletých odstupech, byla přerušena pouze v roce 1970 po vpádu vojsk na území tehdejšího Československa v roce 1968. Poslední spartakiáda se konala roku 1985, k další plánované již v roce 1990 nedošlo. Při spartakiádě v roce 1960 se na ploše vystřídalo rekordních 750 tisíc cvičenců a v ochozech na dva miliony diváků.
Po pádu komunismu stadion plnily davy hudbymilovných fanoušků, například v srpnu 1990 navštívilo na sto tisíc lidí koncert Rolling Stones, asi 120 tisíc lidí přišlo v září 1994 na představení Pink Floyd, na 130 tisíc diváků v srpnu 1995 opět na „Stouny“ a kolem osmdesáti tisíc lidí navštívilo v srpnu 1997 koncert irské skupiny U2. V roce 1994 se zde konal obnovený XII. všesokolský slet za účasti prezidenta Václava Havla, v květnu 1995 se zde konala bohoslužba papeže Jana Pavla II. V 90. letech byla plocha stadionu také využívána i k výstavním akcím, konalo se zde mimo jiné také několik veletrhů ForArch. A v září 2000 sloužil stadion při zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové Banky v Praze jako stanové městečko, v němž byli ubytování odpůrci globalizace, často jej využívali i členové Svědků Jehovových.
Megalomanská stavba ale chátrala, na hřišti rostl plevel a malé stromky a ochozy se dostaly do havarijního stavu. Objevovaly se tendence stadion zbourat, nakonec ale bylo rozhodnuto, že bude zachován. V roce 1998 uzavřelo hlavní město Praha smlouvu s Českomoravským fotbalovým svazem o bezplatné výpůjčce na padesát let s tím, že svaz na Strahově zahájí budování Národního fotbalového stadiónu. Z projektu ale sešlo a smlouva byla hned následujícího roku vypovězena.
V červenci 2002 byla podepsána dohoda o pronájmu stadionu fotbalové Spartě Praha, která na něm v říjnu 2003 za 261 milionů korun otevřela svůj tréninkový areál s osmi hřišti a moderní správní budovou.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
