Umělci obsadili Národní galerii. Upozorňují na její sestupující kvalitu

Autorem této demonstrativní akce je výtvarník Jiří David, který je spoluzakladatel umělecké skupiny Tvrdohlaví a jeho nejznámějším dílem je neonové srdce, které instaloval nad Pražským hradem v závěru posledního funkčního období prezidenta Václava Havla.

Výtvarníci, mezi kterými byli například Pavel Opočenský, Veronika Holcová, Radek Macke nebo Jaroslav Róna, se sešli před akcí v nedaleké restauraci. Přímo na místě namaloval několik svých děl František Skála. Na skupinu dohlíželi členové bezpečnostní služby a policie.

Zástupci NGP umělcům v Malé dvoraně připravili pro jejich díla malířské stojany, ti je však raději rozestavili podél stěn. „Smyslem akce „pozitivního vzdoru“ je nejen upozornit na trvale sestupující kvalitu NGP a na vyprázdněné sály Veletržáku, nejen na neprofesionalitu části vedení současné NGP, ale nechceme se také dívat na strnulost vrcholového vedení současné NGP, kterou ti schopnější odborníci opouštějí kvůli chybějící motivaci a nedostatku inspirace,“ uvedl dnes na demonstrativní akci její organizátor Jiří David.

Kvůli náhlému odvolání ředitele NGP Jiřího Fajta měla galerie rok a půl dočasné vedení. Novou generální ředitelkou NGP je od letošního ledna bývalá ředitelka Slezského muzea v Katovicích Alicja Knastová. S přítomnou Knastovou odmítl organizátor akce David komunikovat. „Nepřišli jsme diskutovat, na to mělo vedení času dost," prohlásil.

Ředitelka oponovala, že ji umělci nikdy nekontaktovali. Snažila se vysvětlit, že chod galerie a její výstavní plán byl v letošní i loňské sezoně silně ovlivněn pandemickou situací. V případě nevyužitých ochozů budovy Veletržního paláce, které skupina umělců zmiňuje, vedení NGP informovalo, že prostory nesplňují přísné podmínky pro vystavování uměleckých exponátů, které jsou citlivé na změny klimatu, a nelze je tak jednoduše zaplnit díly z depozitářů.

Umělci po protestu opustili Malou dvoranu, některá jejich díla v ní zůstala. „Nemůžeme s nimi operovat, když nemáme nájemní smlouvu," podotkla k jejich osudu mluvčí NGP Eva Sochorová.

Veletržní palác je sídlem Národní galerie v Praze. Je významnou funkcionalistickou budovou, která byla původně určená pro konání veletrhů. Palác byl postaven v letech 1925 až 1928 podle návrhu architektů Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla, tehdy šlo o největší stavbu svého druhu na světě.

V roce 1976 bylo rozhodnuto o jeho rekonstrukci, která trvala velmi dlouho ⁠–⁠ kompletní oprava budovy byla dokončena až v 90. letech. Sídlem Národní galerie je Veletržní palác už od roku 1976.