Počasí dnes3 °C, zítra4 °C
Úterý 31. ledna 2023  |  Svátek má Marika

Od bitvy pod Vyšehradem, která připravila krále Zikmunda Lucemburského o české spojence, uplynulo 600 let

Bitva pod Vyšehradem, ve které Pražané a jejich spojenci z dalších husitských obcí porazili vojsko krále Zikmunda Lucemburského, je jednou ze zásadních události první fáze husitských válek. V důsledku bitvy, která se odehrála 1. listopadu 1420, se část české šlechty, doposud podporující Zikmunda, přidala na stranu husitů či zaujala neutrální postoj.

Vyšehrad byl pro Pražany „nebezpečnější“

Bitva byla vyvrcholením obléhání Vyšehradu, na kterém byla početná a dobře vycvičená královská posádka. Zikmund se po neúspěchu křížové výpravy a prohrané bitvě na Vítkově usadil v Kutné Hoře a pokusil se ovládnout České království pokojnou cestou. Českým králem byl korunován 28. července 1420, načež křížovou výpravu rozpustil, na Vyšehradě a Pražském hradě však zanechal svoji posádku, čímž se Pražané cítili ohroženi. Jelikož za nebezpečnější považovali Vyšehrad, rozhodli se ho oblehnout. Na pomoc jim přišly vojenské oddíly z Žatce a Loun, z východních Čech, tzv. orebité v čele s hejtmanem Hynkem Krušinou z Lichtenberka, který byl zvolen vrchním velitelem, či část Táboritů vedená Mikulášem z Husi. Vojsko mělo podle různých zdrojů až 15 tisíc mužů.

Zikmund útok vedl od Pankráce a Podolí

Bitva pod Vyšehradem se odehrála 1. listopadu 1420 v okolí pevnosti Vyšehrad. Vojsko krále Zikmunda Lucemburského se zde pokusilo neúspěšně vyprostit vyšehradskou posádku, kterou od 15. září obléhaly oddíly pražských, orebských, žateckých, lounských a táborských husitů.

Od poloviny září obléhané posádce hrozilo vyhladovění, proto se vyšehradský hejtman sešel s Hynkem Krušinou a slíbil mu kapitulaci, pokud jim do 1. listopadu do osmi hodin ráno nepřijde Zikmund na pomoc. Ten se sice již během října v čele vojska (dle různých odhadů 15 tisíc až 20 tisíc mužů) pohyboval v blízkosti Prahy a mimo jiné se neúspěšně pokusil dobýt Žatec, k útoku na dobře opevněné Pražany se však odhodlal až 1. listopadu. Po počátečních úspěších, kdy útok vedli od Pankráce a Podolí, jeho vojáci narazili na pevnou obranu a následný útok je donutil k útěku.

Průběh bitvy neovlivnil ani výpad posádky Pražského hradu, který skončil již na malostranském předmostí. Husité útočníky pronásledovali a podle kronikářů nebrali zajatce. Vyšehradská posádka, věrna slibu, do boje nezasáhla, i když její útok do zad husitů mohl v bitvě přivodit zásadní zlom. Zikmund po nezdaru rychle opustil Prahu.

Část husitů vstoupila do služeb Pražanů

Podle některých pramenů na husitské straně padlo asi 30 vojáků, na straně královské 400 až 500 mužů včetně 25 velitelů z řad české a moravské šlechty.

Také husité dodrželi dohodu a nechali posádku odejít, část vstoupila do služeb Pražanů. Jak se píše v internetové Encyklopedii Prahy 2, „po ovládnutí Vyšehradu zde začali husité loupit a ničit vše, včetně královského paláce a chrámů. Z výstavného hradu tak po jejich řádění zůstaly jen trosky a rozvaliny, z nichž již nikdy toto někdejší sídlo králů k původní slávě ani výstavnosti nepovstalo“.

V důsledku porážky Zikmund přišel o většinu svých českých a moravských spojenců. Jelikož se nemohl již opřít ani o královská města, nezbylo mu potom než zahájit ústup z Čech.

Hodnocení článku je 50 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons

Štítky ČR, historie, 1. listopadu, bitva, Vyšehrad, Zikmund Lucemburský, Husitské války, Praha, Bitva na Vítkově, Pražský hrad, Žatec, Pankrác, Podolí, Kutná Hora

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.