Zoo Praha slaví další úspěšný odchov zmije obecné

Jedná se o potomky tří dospělých samic. Letošní extrémně teplé jaro jejich graviditu velmi urychlilo a oproti běžnému cyklu přišla mláďata na svět výrazně dřív, běžně se totiž rodí až v září.

„Odchov zmije obecné v umělých podmínkách je velmi náročný. Vyžaduje přesnou kombinaci tepla, chladu a vlhka, mladé zmije jsou navíc velmi vybíravé,“ popsal kurátor chovu plazů Petr Velenský. „Podařilo se nám připravit ideální mikroklima, klimatizovanou místnost, s relativně nízkou teplotou, ideální vlhkostí, kam jsme navíc umístili speciální lampu vyzařující plné sluneční světlo. Některá mláďata, která se narodila v zázemí, začnou sama žrát dodanou potravu, u těch ostatních pak přistupujeme k umělému a vcelku složitému krmení. Na Zakázance, kde zmije obecné žijí ve venkovních podmínkách po celý rok, dospělé jedince jen občas přikrmujeme.“

Třebaže jsou zmijí mláďata ještě malá, Zoo Praha již nyní řeší jejich umístění do dalších zoologických zahrad, kde se tolik jako u nás nedaří zmije odchovat. Jen část nově narozených hadů v dospělosti obohatí opět expozici na Zakázance.

Jsou zmije nebezpečné?

Zmije obecná je jediným jedovatým hadem v české přírodě – známým a neprávem obávaným. V České republice je zvláště chráněna jako kriticky ohrožený druh. Vždy se snaží člověku primárně vyhnout, nebýt vůbec spatřena, a tedy ani ohrožena. Tento druh hada na člověka podle slov Velenského sama od sebe nezaútočí. „Je třeba dbát zvýšené pozornosti, abyste na ni omylem nešlápli. Zmije jsou nejvíce aktivní na jaře, kdy hledají vhodný protějšek pro páření, proto jsou také více vidět. Rozhodně to není tím, že by byly přemnožené.“

Zmije při setkání s člověkem často pouhým výpadem naznačuje, co by se mohlo stát, kdyby se cítila opravdu ohrožena lidskou blízkostí či dotykem. V případě kousnutí je to tedy nehoda, kterou způsobilo její leknutí. Záměrně nekousne. „Zmije nechce kousnout, tím totiž nic nezíská. Když narazíte v přírodě na zmiji, neznamená to, že jste ohroženi. Zmije vás nebude pronásledovat, neútočí na vás, zůstává sedět a v nestřeženém okamžiku se rychle schová,“ dodal Velenský.

Ve většině případů k nehodám dochází, když člověk na hada nešťastnou náhodou rukou přímo sáhne, třeba při sběru lesních plodů, nebo na ni šlápne odhalenou nohou. Na mýtinách se totiž často schovává za kamenem nebo za kládou. V případě uštknutí je důležité zachovat klid, nepanikařit a vyhledat pomoc. Ránu po uštknutí nezaškrcujeme, ale pokud možno umístíme postiženou končetinu do dlahy a nehýbeme s ní.