Novým hlasem pražské hromadné dopravy bude Jan Vondráček, Vočko ze Simpsonů

Čeká ho osm tisíc nahrávek

Vondráček dostal v internetové volbě bezkonkurenčně nejvíc hlasů, z celkových 200 013 byl favoritem u 124 316 lidí. Ti měli na rozhodnutí měsíc od půlky května do půlky června a mohli si zvolit ze čtyř anonymních nahrávek. Ty přehrávali na čtyřech spojích linky 136 a linky 9.

„Jsem překvapený z těch čísel, které jsem dostal. Těší mě, že se můj hlas tolika lidem nezprotivil po té dlouhé době, co se hlasem živím,“ uvedl na tiskové konferenci Jan Vondráček. „Jsem rád, že se můžu zúčastnit toho, že budu polidšťovat stroje,“ dodal.

Herce a dabéra čeká natočení kolem osmi tisíc hlášení po dokončení integrace Pražské integrované dopravy v rámci celého Středočeského kraje. „První nahrávky by měly začít probíhat příští měsíc, jak provozní hlášení, tak zastávky tramvají. Předpokládáme zhruba na podzim roku 2022 osazení všech linek tramvají těmito nahrávkami a dokonce roku budeme nahrávat autobusové linky. A od začátku roku 2023 je budeme nasazovat," informoval dopravní ředitel pražského dopravního podniku Ladislav Urbánek.

Původně se natáčelo v divadle

S hlášením a oznamováním zastávek se začalo na počátku 50. let. V autobusech a  tramvajích byly instalovány zesilovače, mikrofony a řidiči hlásili zastávky.

„Technický posun nastal v 60. letech, kdy už byly tranzistorové zesilovače a už to dostalo nějaký řád. První větší zlom byl v květnu roku 1974, kdy jsme otevřeli první linku metra C, kde byly nasazeny první vlakové rozhlasy původně vyrobené v sovětském svazu. Pak to přecházelo na tuzemskou výrobu," popsal Urbánek.

V roce 1987 byly poprvé zavedeny kazetové magnetofonové přehrávače u tramvají a autobusů. Byly to první nahrávky, hlasem byl Vladimír Fišer, kolega Vondráčka, se kterým v Simpsonových daboval hlasatele Kenta Brockmana.  Od roku 1988 začaly experimenty s digitálními hlásiči a postupně jimi byly nahrazovány pásky.

V roce 1996 se hlasem jak v tramvajích, tak v autobusech stala Dagmar Hazdrová. „Nejdřív jsme natáčeli v technice Národního divadla. Až úplně nahoře ve čtvrtém patře. Protože tam na to nebyly technické podmínky, zahalili mě do sametové opony, aby se netříštil zvuk," řekla Hazdrová. Měla tam malý stoleček a světýlko a četla stanice.

„Bylo to komplikované, protože technika fungovala, výtahy jezdily, nahoře byl telefonní automat, dole se rozezpívávaly zpěváci, trénovali baleťáci. Takže jsme vždycky museli počkat a pokračovalo se dál," popsala Hazdrová. Natáčení pokračovalo v rozhlase.