Doprava, hluk nebo bobky. Jaké jsou problémy Žižkova? Odpovídá starosta Prahy 3 Jiří Ptáček

„Nemám rád, když se politické reprezentace vzájemně kritizují“

V jakém stavu jste přebíral městskou část Praha 3 v roce 2018?
Nemám rád, když se politické reprezentace vzájemně kritizují, ale napadají mě tři věci, které jsem se od té doby snažil změnit. První věc je, že jsem se snažil, aby radnice výrazně přitlačila na otevřenost. Snažili jsme se nastartovat komunikaci s lidmi, kteří tu bydlí. Druhou věcí je, že radnice v tu dobu neměla velké finanční zázemí, v podstatě jsme přebírali radnici s prázdnou kasou, teď jsme na tom tak, že jsme schopní nastartovat revitalizace dvou až tří velkých panelových souborů, chystáme revitalizaci dvou velkých náměstí, připravujeme stavbu nové školky a opravu podzemních garáží na Vinohradské ulici, což jsou finančně náročné projekty. Třetí věcí jsou samotné projekty. Abyste mohli něco vybudovat, musíte projít časově náročným úsekem, kdy je potřeba připravit stavební povolení na projekty, do čehož za poslední roky poměrně hodně investujeme, abychom měli projekty připravené a abychom mohli například žádat o dotace a zahájit stavbu.

Pojďme se věnovat parkovišti na Vinohradské ulici. V jaké fázi je tento projekt?
U tramvajové zastávky Radhošťská jsou prvorepublikové podzemní garáže o kapacitě 70 až 80 aut, které byly patnáct let prázdné. Ve filmu Kamarád do deště v těchto garážích rozřezávali kradená auta. Příběh tohoto prostoru je takový, že ač jsou to garáže ve velmi exponované lokalitě, kde chybí parkovací místa, městská část je musela před asi patnácti lety zavřít v podstatě proto, že měla velký investiční dluh z toho důvodu, že garáže byly pronajímány velmi levně. Už když se vyměnila koalice, nastartovali jsme projekt na revitalizaci těchto garáží a pokud všechno půjde dobře, chtěli bychom ji spustit v průběhu příštího roku.

Největší změna? Hospodaření radnice

Druhý projekt, který mě zajímá, je škola na Havlíčkově náměstí. Jaké jsou s budovou plány?
Někdy před rokem 2010 bylo rozhodnuto, že provoz školy bude přesunutý do jiné budovy. Tehdy bylo ve školách poměrně dost volných míst a panovala myšlenka, že se budova na Havlíčkově náměstí vyklidí a ze školy ze stane radnice, což nějaký smysl dávalo, protože radnice má teď agendu roztroušenou na různých místech městské části. Na druhou stranu příprava trvala dlouho a tehdejší radnice neměla prostředky na investice ve výši asi 350 milionů korun. Postupem času jsme se nakonec dostali k tomu, že máme naopak deficit ve školních kapacitách. Radnice řadu let přešlapovala na místě, neměla na to peníze, budova chátrala, takže jsme se rozhodli, že tento projekt zastavíme a seženeme peníze na to, abychom z ní znovu udělali školu, to by stálo asi 250 milionů korun. Vzhledem k tomu, že se teď připravuje projekt, hotovo by mohlo být do čtyř let. Na druhou stranu jsem se bál toho, aby někdo projekt nezastavil. Podařilo se nám získat dotaci na projektovou přípravu, magistrát nám dal asi 20 milionů korun na přípravu projektu, což znamená, že teď už by bylo výrazně složitější projekt zastavit.

Dokázal byste vypíchnout jednu největší změnu, která se udála během vašeho hospodaření na radnici?
Já si myslím, že se výrazně zlepšilo hospodaření radnice, ať už jde o nakládání s majetkem, o čerpání dotací z různých zdrojů nebo o výběrová řízení, která radnice pořádá, ale i o nastartování projektů. Městská část v roce 2020 získala nejvíc peněz od roku 1989, do rozpočtu jsme přinesli čtvrt miliardy korun. Nedokážu říct jeden konkrétní projekt, protože jsem do jisté míry pohlcený všemi. Nechci projekty řadit do nějakého žebříčku.

„... začal na mě křičet, že to určitě nebude uklízet a ať si to uklidí starosta Ptáček“

Zmiňoval jste zlepšení komunikace s lidmi, kteří na Trojce bydlí. Co je štve? S jakými problémy se na vás nejčastěji obracejí?
Hodně lidí se na mě obrací s nějakým konkrétním problémem, který je trápí v jejich bydlišti. Často jsou to otázky, které se týkají čistoty, parkování, nočního klidu, zeleně nebo práce městské policie, to jsou témata, která řeší nejčastěji a na která jsou lidé velmi citliví. Uvedu příklad. Když mi někdo napíše, že v jejich ulici se špatně pečuje o stromy, já se tím zabývám a snažím se rozklíčovat, kdo se stará o to dané stromořadí, zda městská část nebo TSK a snažíme se tu věc řešit. Troufám si tvrdit, že dotazy, které se ke mně od lidí dostávají, jsou vlastně velmi sofistikované a konkrétní, takže jdou řešit.

Jaký je podle vás jeden konkrétní a specifický problém Prahy 3, který nepociťují obyvatelé jiných městských částí?
Velkým problémem, který je specifický pro Trojku, a zejména pro Žižkov, jsou psí exkrementy. Pokud byl někdo od malička vychovávaný k tomu, že je normální nechat bobek na chodníku, tak ho obrázek přeškrtnutého bobku na chodníku ani nápis „Žižkov není šiškov“ nepřiměje ten bobek sebrat. Snažíme se používat kombinaci osvěty a represe. Strážníkům neustále připomínám, aby v případě, že někoho chytí, dávali pokuty, které jsou odstrašující. Zároveň to ale samozřejmě kombinujeme s pozitivním přístupem, protože jsou všude koše a pytlíky na psí exkrementy. Nedávno jsem se na Jarově dostal do diskuze s jedním pánem, který nechal svého pejska vykonat potřebu na chodníku a odcházel, a tak jsem ho požádal, jestli by po pejskovi nemohl uklidit. Evidentně jsem ho jen tím dotazem dost rozdráždil. Pochybuju, že mě ten pán poznal, ale začal na mě křičet, že to určitě nebude uklízet a ať si to uklidí starosta Ptáček. Na jednu stranu mě lidsky žralo to, že ten člověk tam ten bobek nechal, ale zároveň mě trošku těšilo, že věděl, že za sbírání psích exkrementů starosta Ptáček bojuje. Často slýchám, že když lidé platí poplatky za psy, je obec povinná zajistit úklid exkrementů, což je nesmysl, protože poplatky jsou v takové výši, že zhruba pokryjí náklady na stojany, sáčky a koše.

Zhruba 26 tisíc nových obyvatel? To je jako kdyby se na Prahu 3 přistěhoval celý Benešov a půl Mělníka

Jak vnímáte chystané změny, kterou přinesou stavby na Nákladovém nádraží Žižkov?
Jde o rozvojové území, kde leží stavební parcely v držení developerů, kde má vzniknout 13 tisíc nových bytů, což přinese zhruba 26 tisíc nových obyvatel. To je jako kdyby se na Prahu 3 přistěhoval celý Benešov a půl Mělníka. Na jednu stranu to vnímáme tak, že stavět se musí, protože v Praze je bytů nedostatek, ale současně je to pro městskou část obrovská výzva, aby tu změnu zvládla v souvislosti se školami nebo dopravou. Jednáme s vlastníky parcel a řešíme jejich spoluúčast na tom, aby bylo za co ty školy a další stavby nutné k občanské vybavenosti stavět. To je věc, která není úplně viditelná, ale u nás na radnici je to teď velké téma. Budeme potřebovat od developerů získat kooperaci na investiční výstavby v řádu miliard korun.

Jak se developer, respektive majitel, staví k situaci na Náměstí Radost před stadionem Viktorie Žižkov? Jak složité je ho přimět k tomu, aby do místa investoval, když jde v podstatě o veřejný prostor?
To je samozřejmě těžké. Na straně developera je určitý vývoj, zkrátka se tam mění lidé. Náměstí Radost a Dům Radost byly v minulosti reprezentovány panem Martinem Loudou, který už nefiguruje v dané společnosti. Pro nás to znamená nutnost znovu absolvovat seznamovací kolečko a znovu začít jednat s jinými lidmi. My se netajíme tím, že bychom nejradši toto náměstí koupili. Jestli si můžu rýpnout do minulých politických reprezentací na Žižkově, tak z jejich strany šlo o katastrofální nakládání s pozemky. Stadion Viktorie Žižkov je dnes obklíčen soukromými pozemky, ale tomu tak dřív nebylo. Viktorka měla dřív k dispozici velké tréninkové hřiště a postupně byly pozemky za absurdních okolností vyváděny z majetku města. Ještě v roce 2017 bylo možné náměstí koupit. Do roku 2017 byly dnešní Náměstí Radost a Dům Radost ve vlastnictví odborářů. Tehdy měla městská část možnost koupit přístupovou cestu k Viktorce, což nám teď nejvíc schází. Rádi bychom toto náměstí koupili, abychom do něj mohli investovat. Teď jsme v situaci, že nám náměstí nepatří, neurčujeme režim, který tam je a logicky do místa nemůžeme investovat, ale zároveň jsme veřejností činěni odpovědnými za to, jak to na místě vypadá a kdo se tam pravidelně schází. Je to dost nepříjemná situace, na kterou reagujeme tak, že se snažíme vlastníka jednáním přimět k tomu, aby s tím místem něco udělal a současně pracujeme s myšlenkou, že bychom to náměstí rádi koupili, což by ve výsledku prospělo jak Viktorce, tak možná i Domu Radost, protože bychom ho zrevitalizovali.

„Vztahy mezi Prahou 3 a klubem se výrazně zlepšily“

Jaká je situace v dění okolo Viktorie Žižkov?
Vztahy mezi Prahou 3 a klubem se výrazně zlepšily. Na straně Viktorky máme konečně partnera, který hovoří více o fotbalu, než o obchodování se stadionem, což je za nás velký posun. Viktorka má od nás pronajatý stadion za symbolické nájemné na jeden rok, který využijeme k tomu, abychom vedli debatu o tom, jak udělat dlouhodobou smlouvu třeba i na desítky let s tím, že městská část se zavázala do stadionu investovat asi 25 milionů korun. Pokud chceme uchovat fotbal na Seifertově ulici pro nadcházející desetiletí, je potřeba stanovit nějaký formát dlouhodobé spolupráce. Není možné dělat každý rok novou smlouvu.

Jaký projekt byste chtěl v Praze 3 dotáhnout do roku 2022?
Těch projektů je spousta. Chci odpracovat projekty, které jsem zmiňoval. Jde o investice v rámci miliard korun. Určitě bych chtěl, aby se začal opravovat panelový soubor Táboritská, což je dům s obecními byty, který tvoří významnou část veřejného prostoru. Chtěl bych začít opravovat Kubelíkovu a kompletně připravit stavební povolení a financování náměstí Jiřího z Poděbrad. Chtěl bych zahájit revitalizaci garáží na Vinohradské, připravit co nejdál projekt školy na Havlíčkově náměstí a na jaře by se mělo začít opravovat Tachovské náměstí. Ještě jsem zapomněl zmínit horní parter Žižkova náměstí, kde by se mělo začít s opravou. Chtěl bych zrealizovat samozřejmě také zmíněné investice do Viktorky, ale současně netvrdím, že se musí povést všechno, protože stejně jako jakýkoliv jiný stavitel jsme i my závislí na tom, kdy získáme stavební povolení, kdy vysoutěžíme dodavatele a tak dál.