Pátek, 18. června 2021, 09:30
Jižní Město je největším pražským panelovým sídlištěm, podle Českého statistického úřadu tam žije téměř 80 tisíc lidí. Tvoří velkou část městské části Praha 11 na obou jejích katastrálních územích, jimiž jsou Chodov a Háje. Panelové domy se na katastru Chodova a Hájů začaly stavět roku 1971 a před 45 lety, 18. června 1976, převzali v dnešní Hviezdoslavově ulici dekrety první obyvatelé sídliště.
Vhodná území pro výstavbu většího počtu velkých bytových domů v Praze začaly československé úřady hledat kvůli bytové krizi již od poloviny 60. let. Pozornost se soustředila na převážně volné katastry Chodova a Hájů, které se ještě nacházely mimo hranice hlavního města. Oblast měla dobré předpoklady pro snadné zásobování elektřinou, zemním plynem a také vodou. V té době se totiž připravovala výstavba vodovodu ze Želivky a protínala jí také trasa připravované dálnice. Územní plán Jižního Města, který byl schválen v roce 1968, zpracoval autorský kolektiv Jan Krásný, Jiří Lasovský a Miroslav Řihošek. Stavět se začalo na počátku 70. let.
Po předání prvních dekretů se katastry Hájů a Chodova rychle zaplňovaly šedivými vícepatrovými panelovými novostavbami, vedle kterých vyrůstaly i rodinné domky. Postupně zde vyrostly i areály škol, jeslí a školek, obchodů nebo zdravotnických středisek a garáží. V roce 1980 přispělo k dopravní obslužnosti Jižního Města prodloužení trasy metra C z Kačerova na Háje (tehdy Kosmonautů).
Domy z prefabrikovaných panelů zažily největší boom v 70. a 80. letech minulého století v zemích východního bloku, přitom první panelák byl postaven už po první světové válce v Nizozemsku. V Praze se do prvního panelového domu nastěhovali nájemníci v červenci 1955 v Ďáblicích. Prvním panelovým sídlištěm se stala Zelená liška v Praze 4, postavená v letech 1954 až 1955.
Budování Jižního Města a život jeho prvních obyvatel přiblížila v expresivní tragikomedii Panelstory z roku 1979 Věra Chytilová.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
K bytu se tenkrát dalo přijít dvěma způsoby. Buď čekat v pořadníku, až dostanete "státní byt" a zpravidla kvůli tomu podepsat úvazek, že budete v určitém podniku pracovat po řadu let. Nebo se přihlásit do bytového družstva a pak čekat až si budete moci postavit "družstevně". Platit a makat. Byt ze státní výstavby dávaly podniky zaměstnancům za podepsání toho úvazku, takže jste věděli, že jinde byste mohli dělat zajímavější práci, třeba i za víc, ale upsali jste se podniku, kde vás třeba leccos mrzelo, nebo někdo štval, ale chtěli jste bydlet. Všude seděli komunisté, kteří dávali přednost oddanosti před odborností a podle toho to všechno dopadalo. Bydlení v těch panelácích, hlavně zezačátku nebyl žádný med. Dodělávaly se chodníky, vozovky, telefon nebo místní hromadná doprava daleko. Hádejte, kdo měl přednost když se byty přidělovaly? Pánové Hladký a Andrle, než něco napíšete, zapněte si paměť, slouží-li Vám ještě !!! Jo a také se dalo stavět: sežeň stavební parcelu a postavsi to sám !!!
Vysvetli nekdo mladym,co to byl za zlych komunistu dekret na byt?????
dekrety, ano, ne miliony jak dnes, byty ZADARMO!!!!!!!!!!!!!!!
